
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
20. 05. 2025
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Projekt, který vznikl ve spolupráci se Zlínským krajem a městem Zlín, je financován v rámci výzvy AV ČR na podporu regionálních projektů. Účelem je nejen získání cenných vědeckých dat, ale také osvěta veřejnosti a podpora šetrného městského plánování.
„Netopýři každou noc uloví tisíce kusů hmyzu, čímž přirozeně regulují jeho populace. Ve městech mají důležité ekologické funkce, ale urbanizace a rekonstrukce budov jim často berou místa k životu,“ říká vedoucí projektu Jan Zukal z ÚBO AV ČR.
Výzkum se zaměří na mapování úkrytů netopýrů ve Zlíně, genetickou analýzu populací a také na prevenci konfliktů mezi lidmi a těmito chráněnými živočichy. „Netopýři jsou často obětí předsudků a nepochopení. Náš projekt má pomoci změnit tento pohled,“ dodává Kateřina Zukalová, která má na starost propagaci projektu.
Zapojení veřejnosti: klíč k lepšímu porozumění
Do projektu se může aktivně zapojit i veřejnost. Obyvatelé Zlína mohou prostřednictvím webových stránek www.netopyrivemeste.cz hlásit výskyt netopýrů nebo jejich úkrytů. Odborníci následně vyhodnotí situaci a nabídnou vhodná řešení – ať už jde o ochranu, monitoring nebo asistenci při rekonstrukci budovy.
„Veřejnost je pro nás nenahraditelným partnerem. Každý nahlášený úkryt nebo pozorování pomáhá zlepšit naše poznání a přispívá k ochraně těchto ohrožených savců,“ vysvětluje Kateřina Velecká z Masarykovy univerzity v Brně.
Součástí projektu budou také přednášky, školení a akce pro školy a veřejnost. V budoucnu se plánuje i zapojení studentů do výzkumu s využitím ultrazvukových detektorů, které zachytávají echolokační hlasy netopýrů. Tento přístup se osvědčil i v jiných zemích, například v Estonsku.
„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i malé skupiny motivovaných studentů dokážou shromáždit velmi cenná data. A přitom se naučí něco o vědě, přírodě a respektu k životnímu prostředí,“ říká Evžen Tošenovský, koordinátor vzdělávacích aktivit projektu.
Projekt „Netopýři ve městě“ je příkladem smysluplné spolupráce mezi vědou, samosprávou a veřejností. Ukazuje, že ochrana přírody může jít ruku v ruce s rozvojem měst.
Kontakt:
Kateřina Zukalová
zukalova@ivb.cz
Přečtěte si také
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním z celého světa najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
- Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.