Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
15. 01. 2026
Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.
Nově analyzované lidské pozůstatky z neolitické pohřební struktury ve Wadi Nafūn datované do první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. ukazují překvapivě pestrou skladbu stravy, v níž základní roli hrály mořské zdroje – jmenovitě žraloci. Tým z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ) provádí výzkum na lokalitě Wadi Nafūn již od roku 2020.
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ říká Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu Akademie věd a zároveň vedoucí ománské expedice. „Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé a je to nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma.“
Zuby jako svědkové
Suché (aridní) prostředí Ománu je pro archeology výzvou. Protože se v něm nedochovávají téměř žádné organické komponenty, nelze pro analýzy využít standardní biochemické metody. Vědci proto odebrali vzorky zubů a odvezli je do Česka, aby je podrobili podrobné analýze.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vysvětluje antropolog Jiří Šneberger z ARÚ AV ČR, Praha.
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů, tedy mineralizované složky, která se v aridním prostředí na rozdíl od kolagenu zachovává. Spolupracovali přitom s Max Planck institutem v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a nově i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy, sledovat změny prostředí během života a identifikovat skupiny pocházející z různých lokalit až 50 km od Wadi Nafūn.
„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.
„Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ potvrzuje Alžběta Danielisová.
Případné potvrzení teorie a další informace přinese probíhající výzkum zubního kamene, který se zaměřuje na dochované mikročástice a proteiny.
Dosavadní výsledky, publikované v prestižním časopise Antiquity, ukazují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly vysoce flexibilní a adaptivní způsob obživy – kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. V globálním měřítku ukazují, jak se lidé dokázali adaptovat na nejrůznější environmentální a klimatické situace. Zároveň potvrzují, že Wadi Nafūn fungovalo po více než tři století jako centrální rituální místo, které sjednocovalo různé skupiny v celém regionu.
Video o lovcích žraloků ke zhlédnutí zde.
Fotogalerie a videa z Ománu:
https://1drv.ms/f/c/1bce5b41427b81b1/IgDtmhxypEIeQIdMFKrAwwM6AT3x4iJlM47tF4sFgYqcBq0?e=NVxhvn
Zdroj: Archeologický ústav AV ČR
Kontakt:
Mgr. Alžběta Danielisová, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
danielisova@arup.cas.cz
Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
ridky@arup.cas.cz
+420 734 445 333
Přečtěte si také
- Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
- Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
- Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
- Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.