
Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
29. 05. 2025
Válečnictví jako stěžejní součást identity Římské říše, politiky a společnosti. Systém legií jako základ mimořádné schopnosti impéria adaptovat se a přežít po mnoho staletí i přes závažné krize. Taková a další témata budou na programu mezinárodní Roman Military Equipment Conference, kterou od 2. do 6. června v Brně pořádá Archeologický ústav AV ČR, Brno.
Výběr místa pro prestižní setkání věnované archeologii doby starověké Římské říše není náhodný. Necelých 40 kilometrů odtud, území dnešních Pasohlávek u vodní nádrže Nové mlýny, se před 2000 lety stalo cílem římského vojska vedeného císařem Markem Aureliem. Jeho legionáři zde vybudovali mohutnou pevnost, v níž stály mimo jiné i první lázně na území ČR.
„Do Brna míří na 110 expertů i poučených zájemců z celého světa z více než dvaceti zemí. Je to pocta, že nám bylo pořadatelství takové události svěřeno,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno, který akci pořádá za podpory Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Vnímáme to také jako ocenění významu naší archeologie v mezinárodním kontextu a jako reflexi skutečnosti, že se brněnský Archeologický ústav AV ČR ve svých výzkumech dlouhodobě a systematicky věnuje tématu římského vojska, neustále v něm generuje nové zásadní objevy a výstupy," zdůrazňuje Balázs Komoróczy, který je zároveň autorem námětu a scénáře Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, vybudovaného a provozovaného Akademií věd ČR.
Historická perspektiva i aktuálnost války
Cílem konference, která se koná od roku 1983 vždy jednou za tři léta, je podpořit a rozvíjet vědecký dialog, představit špičkový výzkum a posílit spolupráci mezi předními specialisty a excelentními výzkumnými pracovišti napříč celým kontinentem. Časový záběr jejich výzkumu je přitom vymezen dobou od 8. století př. n. l. až do 6. století naší éry.
„Studium vojenství a válečnictví v historické perspektivě se i v dnešním světě vyznačuje značnou aktuálností,“ doplňuje Martijn A. Wijnhoven, jeden z organizátorů a výzkumný pracovník brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Válečnictví bylo podle něj ústředním leitmotivem dějin starověkého Říma a výsledky mnoha jeho konfliktů byly hluboce ovlivněny pokrokem ve vojenské technologii.
„Výzkum římské vojenské výstroje a výzbroje nabízí zásadní vhled do sféry technologických inovací, vojenské taktiky, ale také přispívá k pochopení různých forem mezikulturních vlivů, které byly základem úspěchu Římské říše, formovaly její podobu a významně zasáhly též regiony za jejími hranicemi, jako je například i území dnešní České republiky," dodává vědec.
Podrobnosti o konferenci Roman Military Equipment Conference: www.arub.cz/romec2025
Více informací:
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
komoroczy@arub.cz
Přečtěte si také
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.