
Mezinárodní soutěž Dream Chemistry Award poprvé v historii vyhrál Čech
02. 12. 2025
Nápady odvážné tak, že zdolávají hranice lidského snu, jsou základem soutěže příznačně nazvané Dream Chemistry Award, společného projektu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie Polské akademie věd (IChF PAS). Úspěch v soutěži se neměří počtem článků v renomovaných vědeckých časopisech, přihlášky posuzuje mezinárodní odborná komise hlavně podle toho, o jak originální vědecký projekt se jedná. Letos poprvé zvítězil zástupce Česka, Dr. Vít Svoboda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha.
Vít Svoboda, mimochodem i první Čech, který se dostal do finálové pětky, vstoupil do soutěže s nápadem využít chirální (tj. zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly. Projekt přichází se zcela novým způsobem výpočtů, kde se využívá tvar molekul, spin elektronů, světlo a ultrarychlá optika. Sám autor k tomu podotýká: „Projekt jsem částečně upravil pro potřeby Dream Chemistry Award, ale vychází z myšlenek, které nosím v hlavě už delší dobu. Nominace mě motivovala tyto koncepty rozpracovat, rozšířit a přetvořit v ucelený a ambiciózní návrh. Příprava na soutěž mi pomohla ujasnit si směr, kterému bych se v budoucnu rád věnoval mnohem systematičtěji.“
V unikátním vědeckém klání se střetávají vědci a vědkyně, od jejichž doktorátu uplynulo maximálně sedm let. Cílem je podpořit mladé talenty, aby se nevzdávali svých snů v oblasti chemického výzkumu a v souvisejících oborech. Žádaná jsou neotřelá řešení problémů s globálním dopadem a zásadní je prospěch, který by z takového objevu mělo celé lidské společenství.
Soutěžící nominují jejich renomovaní a služebně starší kolegové a kolegyně ze světových vědeckých institucí. Pokud mladí výzkumníci nominaci přijmou a vypracují soutěžní práci, projdou hodnocením mezinárodní vědecké komise. Organizátor české větve soutěže prof. Pavel Jungwirth z ÚOCHB, který je u projektu od počátku spolupráce s polskou Akademií věd, říká: „Uspět v soutěži znamená předvést návrh chemického projektu, u kterého si člověk řekne: No, to je sen, a zároveň uvěří, že by se to mohlo podařit v praxi. V minulosti se vítězové rekrutovali z nejlepších světových univerzit, jako je Oxford, Cambridge nebo Harvard. Letos poprvé v historii soutěže vyhrál český vědec z místní univerzity, což beru jako dobré znamení, že naše věda se stává světovou.“
S hlavní cenou Dream Chemistry Award se pojí originální skleněná soška a odměna ve výši 10 000 eur. Zbylí finalisté získávají cenu TOP 5 Prize a finanční příspěvek 1 000 eur. Hostitel letošního ročníku, ředitel ÚOCHB prof. Jan Konvalinka vysvětluje, proč je pro něj právě tahle soutěž důležitá: „Většina vědeckých cen se uděluje za to, co už laureáti udělali. V tomto případě se oceňují plány a sny. Vítězí takoví vědci a vědkyně, kteří představí nejodvážnější, a přesto reálné projekty. Bez odvahy se totiž zajímavá věda dělat nedá.“
Dr. Xianbiao Fu působí na Národní univerzitě v Singapuru. Soutěží s myšlenkou na novou a ekologičtější metodu výroby amoniaku, coby látky důležité pro výrobu hnojiv a potenciálního bezemisního zdroje energie. Výsledkem by mohlo být intenzivnější pěstování plodin v chudších a odlehlých oblastech, stejně jako snížení emisí CO₂ v průmyslu.
Dr. Michael M. Lerch se na Groningenské univerzitě v Nizozemsku věnuje syntetické organické a materiálové chemii a v Dream Chemistry Award se probojoval do finále s návrhem robotů, kteří se učí a pohybují jako lidé, a to nikoliv díky elektronice, ale chemii. Představit si můžeme např. robotické ruce citlivé na dotek, protézy, které rostou a přizpůsobují se tělu, měkké roboty využitelné v lékařství, rehabilitaci nebo v domácí péči.
Dr. Esther Heid působí na Technické univerzitě ve Vídni. Jejím snem je využít umělou inteligenci k vytvoření univerzálního překladače chemických reakcí, podobného aplikacím překládajícím texty z jednoho jazyka do druhého. Možné by pak bylo např. převést reakci, která normálně probíhá s drahými kovy, do varianty, která funguje bez kovů. To by znamenalo revoluci v bádání, protože by mohly i menší týmy bez drahého vybavení provádět ekologičtější a účinnější syntézy.
Dr. Muhammad Jbara z Katedry organické chemie Telavivské univerzity vstoupil do letošního ročníku Dream Chemistry Award s návrhem vyvíjet uměle navržené peptidy a miniproteiny, které se vážou na DNA a tlumí geny způsobující rakovinu. Mohl by tak vzniknout zcela nový typ léků, např. na rakovinu, které by ve výsledku nahradily nebo doplnily tradiční chemoterapii. Jednalo by se o léčivo na míru, které by přímo ‚vypínalo‘ škodlivé geny.
Soutěž Dream Chemistry Award založil před deseti lety prof. Robert Hołyst z IChF PAS. V roce 2017 se do její organizace zapojil i ÚOCHB a od té doby se soutěž koná každoročně, střídavě v Praze a ve Varšavě.
Kontakt:
Veronika Sedláčková
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
Přečtěte si také
- Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
- Vědci objasnili, jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
- V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
- Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
- Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
- Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
- Vědci z CzechGlobe vyvinuli první globální monitoring dopadů sucha
- Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
- Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
- Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.