
Medaile a ceny Josefa Hlávky získaly osobnosti z Akademie věd
16. 11. 2023
Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR převzala 16. listopadu 2023 Medaili Josefa Hlávky. Významné ocenění uděluje nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových osobnostem české vědy a umění tradičně na lužanském zámku u Přeštic v předvečer státního svátku České republiky – Dne boje za svobodu a demokracii.
V lužanském zámku se uskutečnil tradiční listopadový ceremoniál, během něhož správní rada nadace zakladatele a mecenáše České akademie pro vědy, slovesnost a umění (předchůdkyně Akademie věd ČR), vyznamenává mimořádné vědce a vědkyně.
Medaili Josefa Hlávky obdržela Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR. Patří mezi renomované specialistky v oborech historická geografie, historická kartografie a dějiny kartografie. Významně se zasloužila o jejich rozvoj a dokázala je postavit na mezinárodně srovnatelnou úroveň. Od roku 1984 působí v Historickém ústavu AV ČR, který v letech 2012–2017 vedla jako ředitelka, v současnosti je vedoucí Výzkumného centra historické geografie. Vybudovala rozsáhlou a mezinárodně vysoce ceněnou mapovou sbírku.
Eva Semotanová z Historického ústavu AV ČR v září letošního roku převzala mimo jiné také medali Za zásluhy o Akademii věd ČR.
Úsilí historického geografa popisuje Eva Semotanová jako mravenčí práci, která vyžaduje trpělivost a pečlivost – a to nejen při zakreslování, ale i při hledání v archivech a soukromých sbírkách: „První mapy vznikly už v pravěku, ve středověku znamenalo jejich vlastnictví prestiž, zatímco v současnosti je mnoho materiálů dostupných na pár kliknutí.“
Místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek při ceremoniálu ocenil mimořádnou kariéru Evy Semotanové a množství vědeckých publikací, monografií, učebnic i atlasů, které během své kariéry připravila. Mezi její stěžejní díla patří například Akademický atlas českých dějin, který získal mimo jiné ocenění Magnesia Litera za nakladatelský počin.
Ceremoniál v sále Českého kvarteta na zámku v Lužanech
„Když si uvědomím, kolik nepříznivých událostí se v současnosti ve světě děje, jsem rád, že se můžeme na chvíli zastavit a užít si oslavu vědy. Navíc v prostorách lužanského zámku, který je spojený se zakladatelem a mecenášem předchůdkyně Akademie věd. Přál bych si, abychom osobnosti formátu Josefa Hlávky nacházeli i mezi současnými podnikateli a aby oceněným vydržel zápal pro jejich výzkumy,“ vyzdvihl Ondřej Beránek.
Medaili Josefa Hlávky převzali dále Jiří Hlaváč z Akademie múzických umění, Milena Černá a Libuše Dušková z Univerzity Karlovy a Václav Janda z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Příběh jednoho etymologického slovníku
Dva a půl tisíce hesel, čtyři dekády badatelské práce a tři generace jazykovědců. Etymologové z Ústavu pro jazyk český AV ČR v loňském roce dokončili Etymologický slovník jazyka staroslověnského, nyní Nadání jejich počin ocenilo Mimořádnou cenou Josefa Hlávky.
Cenu získali Eva Havlová, Adolf Erhart a Ilona Janyšková, podle které bývají rozsáhlé vědecké etymologické slovníky zpravidla týmovou záležitostí: „U autorství více osob se jako jisté negativum projevuje, že hesla, byť se zpracovávají podle předem stanovených pravidel, nejsou a ani nemohou být jednotná. Každé tak nese pečeť svého autora.“ Vyvrcholením úsilí nejmladší generace by byl převod slovníku do elektronické podoby, aby se tak zpřístupnil i širší skupině zájemců, pro které může být pátrání po původu a historii slova dobrodružstvím. Více o práci na slovníku se dočtete zde.
Na snímku zleva: Helena Karlíková a Ilona Janyšková z Ústavu pro jazyk český AV ČR, vpravo ředitel pracoviště Martin Prošek
Ocenění pro nadějné badatele
Mezi laureáty Cen Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy ani letos nechyběli mladí vědečtí pracovníci z Akademie věd ČR – ocenění získali Eva Bednářová z Ústavu organické chemie a biochemie, Nikola Jajcay z Ústavu informatiky, Matěj Miláček z Entomologického ústavu BC, Boris Mosković z Masarykova ústavu a Archivu a Petr Nejedlý z Ústavu přístrojové techniky.
Ceremoniál patřil rovněž udílení tzv. „trvalých legátů“ – tradiční finanční dotace městu Přeštice na podporu školství a kultury, klatovskému gymnáziu Jaroslava Vrchlického na podporu talentovaných studentů a Národnímu muzeu v Praze na doplnění sbírek.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Petr Králík, Josef Landergott a Ondřej Beránek, Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.