
Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
24. 03. 2026
Již třetím rokem budou jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu spolu s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovat průběh tření candátů na Lipně. V zátoce Hadí luka, v Hůrecké zátoce a v oblasti Valtrova instalují odborníci na konci března celkem 70 umělých hnízd. Zkušenosti z uplynulých dvou let ukazují, že candáti velmi rádi vezmou zavděk podložkami vyrobenými z kominických štětek. Svědčí to o tom, že v nádrži nemají příliš mnoho jiných vhodných míst k rozmnožování.
Každoročně touto dobou připlouvají páry candátů do mělčích částí Lipenské nádrže, aby zajistily pokračování rodu do další generace. Candát obecný se vyznačuje vyvinutou rodičovskou péčí – pro snůšku jiker si buduje hnízda, která také s velkým odhodláním brání proti vetřelcům. Pro podporu rozmnožování candátů proto odborníci připravují rybám umělá hnízda. A velmi úspěšně. Obsazenost hnízd v minulých letech přesahovala devadesát procent. Některá hnízda dokonce candáti použili pro dvě po sobě jdoucí snůšky jiker. Sotva se jedna snůška vylíhla, hned se objevily nové jikry. Také zaplněnost hnízd jikrami bývá vysoká, candáti v průměru použijí přes 60% prostoru, který jim hnízda nabízejí.
„Zde máme možnost opatrně sledovat, jestli inkubace jiker probíhá tak, jak má, a jestli se starostlivý candátí otec nestane obětí rybožravého predátora. Zároveň tento experiment poskytuje přesné informace, kdy výtěr candáta probíhá, jaká stanoviště si candáti vybírají a jakou lze očekávat úspěšnost rozmnožování,“ říká hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR.
Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, pravidelně kontrolovat. Umělá hnízda odborníci pokládají do vhodných příbřežních míst do hloubky 1,5 -5 metrů, aby vytvořili co nejlepší podmínky pro tření candátů.
Prosíme všechny rybáře a návštěvníky nádrže, aby soukromí candátů respektovali a nijak nezasahovali. Neodborný zásah může vypudit hlídajícího samce a vést ke zkáze celé snůšky jiker. Pokusná hnízda jsou povětšině označena bílými bójkami s nápisem „Trdliště Zákaz rybolovu“. Prosíme, nepřibližujte se k nim a v žádném případě se nesnažte na nich kotvit nebo jakkoliv tahat za připevněnou šňůru. Candátům tak umožníme v klidu prožít nejdůležitější období sezony a za několik let se nám odvděčí vzrušujícími úlovky.
Kontakt:
Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc,
Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR,
+420 604 344 267
kubecka@hbu.cas.cz
Přečtěte si také
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
- Skrytá biologická rozmanitost pozoruhodného laboratorního savce
- 130 let od narození fotografa Josefa Sudka
- Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování
- Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
- Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


