
JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
21. 11. 2025
Praktické tipy, debaty o výzvách projektového řízení i výměnu zkušeností přineslo setkání platformy JAKNAJAK. Projektoví a finanční manažeři z pracovišť Akademie věd ČR na něm diskutovali o Operačním programu Jan Amos Komenský nebo o otevřené vědě. Jak chtějí posílit spolupráci při řešení projektů i dalších programů, z nichž se výzkumy financují?
Komunikační platforma JAKNAJAK uspořádala 4. listopadu 2025 v Ústavu termomechaniky AV ČR setkání projektových a finančních manažerů z pracovišť Akademie věd ČR. Akce se zaměřila na sdílení informací, které se týkají projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), výměnu zkušeností mezi řešitelskými týmy a prohloubení spolupráce uvnitř Akademie věd ČR.
Akci uvedla a moderovala Marcela Buchtová z Akademické rady AV ČR, která se věnuje řešení koncepčních otázek programové a projektové spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vysokými školami a poskytovateli podpory a také koordinuje aktivity, jež se dotýkají operačních programů strukturálních fondů.
„JAKNAJAK iniciovala Michaela Lutišanová z Ústavu informatiky a v současnosti se do ní zapojilo už více než třicet pracovišť,“ říká Marcela Buchtová a zdůrazňuje, že vedení Akademie věd iniciativu vítá a podporuje: „Komplexnost implementace Operačního programu Jan Amos Komenský i potřeba řešit s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy otázky metodiky, otevřené vědy, mobility, indikátorů i dalších témat mají totiž velký dopad na výzkumné instituce.“
Šárka Dvořáková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, další z iniciátorek JAKNAJAK doplňuje, že při podávání projektů si konkurujeme, při jejich realizaci ale máme stejného protivníka – systémové problémy: „A proto si pomáháme,“ shrnuje princip fungování platformy.

Setkání finančních a projektových manažerů hostil Ústav termomechaniky AV ČR.
Cenné zkušenosti
V první části programu, která patřila otevřenému přístupu (Open Access) k výsledkům výzkumu, vystoupili zástupci řešitelů projektů OP JAK – Špičkový výzkum. Diskuze se zaměřila na uznávání publikací, povinnosti v otevřeném přístupu, ale také na sankce za nesplnění indikátorů a možné způsoby jejich nápravy. Do debaty se zapojili i zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v čele s Jakubem Uchytilem, s nímž účastníci diskutovali také výzvy OP JAK – Špičkový výzkum, Výzkumné prostředí a Návraty.
Problematiku otevřeného přístupu a principů Open Science v prostředí Akademie věd ČR komentoval Patrik Španěl z Akademické rady AV ČR. Aktivity instituce v otevřené vědě koordinuje a zasazuje se o zavádění transparentních a sdílených přístupů k výzkumným výsledkům. Jak uvedl, důraz na otevřenou vědu by chtěl ještě posílit – a to nejen ve smyslu správy dat a sdílení výsledků, ale i v přístupu k veřejnosti, studentům a mezinárodní spolupráci: „Tedy, abychom dlouhodobě rozvíjeli kulturu zodpovědné, poctivé, otevřené a originální vědy.“
V reakci na vývoj v Open Science schválilo vedení Akademie věd ČR na sklonku roku 2024 Zásady otevřené vědy AV ČR. Dokument vytváří rámec pro naplňování principů otevřené vědy na pracovištích Akademie věd ČR a přináší doporučení pro jednotné nakládání s otevřenými vědeckými poznatky.
Ohlas vzbudila i přednáška Zdeňka Hanzálka z Českého vysokého učení technického, který sdílel zkušenosti z vedení rozsáhlého projektu špičkového výzkumu a nabídl cenné postřehy k efektivnímu řízení výzkumných týmů.
Další část programu patřila vykazování indikátorů a administrativním procesům při podávání žádostí o změny projektů. Zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poskytli informace o požadavcích řídicího orgánu, upozornili na nejčastější chyby a představili doporučení pro jejich předcházení. Jakub Uchytil dále představil, jak se vyvíjelo čerpání strukturálních fondů v posledních 15 letech.
Závěrečná část programu přinesla aktuální informace z platformy JAKNAJAK včetně představení nového online nástroje pro sdílení informací a přehledu plánovaných akcí určených pro projektové a finanční manažery Akademie věd ČR. „Jde o nástroj NotebookLM, který poslouží pro sdílení dotazů, odborných informací a dalších podkladů. Přístupný bude všem členům platformy. Chceme, aby se z něj stal další zdroj informací při administraci projektů, uzavírá Michaela Lutišanová.
|
JAKNAJAK Komunikační platforma JAKNAJAK propojuje kolegy a kolegyně, kteří se věnují projektovému a finančnímu řízení na pracovištích Akademie věd ČR. Zefektivnit chce výměnu informací, sjednotit postupy a posílit spolupráci při řešení projektů Operačního programu Jan Amos Komenský i dalších programů financování výzkumu. JAKNAJAK usiluje také o sdílení dobré praxe a přispívá ke zvyšování profesionalizace projektového řízení v Akademii věd ČR. |
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Ústavu termomechaniky AV ČR
Foto: Ústav termomechaniky AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Spojení zkušeností obyvatel s vědeckými daty rozšiřuje poznání o tepelné zátěži
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
- Překlad cestopisu od Ondřeje Beránka získal významné arabské ocenění
- Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý
- Čtyři osobnosti obdržely čestné medaile Akademie věd ČR
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.