
Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
03. 11. 2025
Dohromady 18 pětiletých projektů, které uspěly v soutěži Junior Star, podpoří od příštího roku Grantová agentura ČR částkou 425 milionů korun. Z podpořených řešitelů a řešitelek působí sedm na pracovištích Akademie věd ČR. Granty mimo jiné otevírají českou vědu novým výzkumným tématům a pomáhají vědeckým nadějím k samostatné kariéře.
„Začínající vědkyně a vědci jsou klíčoví pro rozvoj vědy. Nejen, že na nich stojí budoucnost výzkumu, ale jsou to často právě oni, kdo přichází s neotřelými, novými myšlenkami,“ říká předseda Grantové agentury ČR Milan Jirsa. Dodává, že granty Junior Star pomáhají do Česka přivádět i perspektivní vědce ze zahraničí.
Soutěž je určena excelentním začínajícím vědkyním a vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají zahraniční zkušenosti. Díky pětiletému projektu s podporou až 25 milionů korun se můžou vědecky osamostatnit a případně založit i výzkumnou skupinu. Návrhy projektů Junior Star hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení.
„Granty Junior Star považuji za velmi prestižní ocenění. Mám proto velkou radost, že jsme v nich i letos byli úspěšní – sedm projektů totiž řeší vědci a vědkyně z našich pracovišť,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
„Soutěž Junior Star hodnotí zahraniční panelisté. Proto může posloužit jako nástroj pro srovnání institucí, doplňuje Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR a někdejší předseda Grantové agentury ČR.
Nadějná sedmička
Pět podpořených řešitelů a dvě řešitelky působí v Akademii věd ČR. Jsou to Adam Přenosil (Ústav informatiky), Aniruddha Mitra (Biotechnologický ústav), Martin Andrš (Ústav experimentální medicíny), Jakub Hajný (Ústav experimentální botaniky), Danny Haelewaters (Biologické centrum), Kristýna Bašná (Sociologický ústav) a Katarína Adameková (Archeologický ústav, Brno).
Kromě projektů z Akademie věd ČR se po třech podpořených projektech řeší na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, dva na Vysoké škole chemicko-technologické a po jednom na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Liberci. Přehled všech podpořených projektů najdete na webu Grantové agentury ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd podpoří inovativní nápady v dalším kole programu PRAK
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
- V AV ČR se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
