
Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
03. 03. 2026
Jak poznat kvalitní potraviny a na co si dát při jejich výběru pozor? Jak dnes vědci „čtou“ genetickou informaci a co nám tyto metody prozrazují o historii života na Zemi? A jak se vracejí ryby do šumavských potoků po desetiletích ekologické zátěže? Tato i další aktuální témata nabídne nový, již 22. cyklus Akademických půlhodinek, který společně pořádají Biologické centrum AV ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Jarní série sedmi popularizačních přednášek začíná ve středu 4. března 2026 a potrvá do 15. dubna. Koná se vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
Cyklus zahájí 4. března přírodovědec Jiří Kubásek z Jihočeské univerzity přednáškou Hlenky – krásky inteligentní, v níž představí fascinující mikroorganismy, jež nejsou živočichové, houby, ani rostliny, dokáží se pozoruhodně přetvářet a čím dál častěji se stávají cílem výzkumu v moderních oborech, jako jsou kybernetika, bioinformatika, lékařství či biotechnologie.
V přednáškovém cyklu budou následovat další aktuální témata, tentokrát převážně z přírodních věd. Posluchači se například dozví, jak se zotavují šumavské vody po desetiletích kyselých dešťů, jak moderní technologie proměňují řízený chov ryb nebo jak dnes moderní genomika proměňuje medicínu. Pozornost se zaměří také na kvalitu potravin a to, na co se při jejich výběru soustředit, i na význam lesních mravenců pro fungování lesních ekosystémů včetně výzkumu rozsáhlé superkolonie na Kleti. Cyklus uzavře rektor Jihočeské univerzity Pavel Kozák přednáškou o racích a jejich putování světem i návratu do našich vod.
Akademické půlhodinky se konají od roku 2013 a za tu dobu si získaly stálé publikum z řad široké veřejnosti. Odborníci představují výsledky své práce srozumitelně a poutavě tak, aby zaujaly i laiky. Jak napovídá název, každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.
Program 22. cyklu Akademických půlhodinek:
- 4. 3. Jiří Kubásek: Hlenky - krásky inteligentní
- 11. 3. Petr Blabolil: Živé klenoty pod hladinou aneb jak se vrací ryby na Šumavu
- 18. 3. Václav Kučera: Jak využít moderní technologii v rybářství - řízený chov ryb a jeho budoucnost
- 25. 3. Martin Kolísko: Vzestup genomiky - jak se dnes čte a překládá genetická informace
- 1. 4. Pavel Smetana: Kvalita potravin - na co se soustředit
- 8. 4. Jiří Tůma: Proč potřebujeme lesní mravence
- 15. 4. Pavel Kozák: Raci, jak je (ne)znáte: putování světem a návrat k našim vodám
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7844-akademicke-pulhodinky-22-cyklus/
Přečtěte si také
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.