
Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
29. 10. 2025
Patří mezi nejcitovanější badatele světa, vybudoval jedno z nejvýznamnějších center výzkumu spintroniky a jako první český vědec získal dvakrát prestižní ERC Advanced Grant. Prezident České republiky Petr Pavel ocenil 28. října 2025 mimořádné vědecké výsledky Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR udělením medaile Za zásluhy.
Tomáš Jungwirth, vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, spolu s kolegy ze svého pracoviště a Univerzity Karlovy vybudoval jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a otevřel nové směry výzkumu a vývoje tohoto oboru. Ve světě je známý schopností propojovat experimentální a teoretický fyzikální výzkum s detailními znalostmi informačních technologií.

Tomáš Jungwirth převzal medaili Za zásluhy od prezidenta Petra Pavla.
Výzkum dosud neznámé třídy magnetů přivedl Tomáše Jungwirtha a jeho tým k objevu altermagnetismu. V roce 2024 vědec se spolupracovníky ze Švýcarska a Rakouska existenci altermagnetismu experimentálně potvrdil. Objev se setkal s mimořádným ohlasem.
„Altermagnetismus je nový pojem, ale pojem samotný není důležitý. Terminologie nám vědcům jen pomáhá, abychom se mezi sebou rychleji dorozuměli. Důležitá je fyzika za tím. Důvod, proč jsme si troufli zavést nový termín, spočívá v tom, že jsme poskytli rigorózní matematický a fyzikální důkaz, že jde skutečně o jiný, dříve nepopsaný typ magnetické fáze,“ zdůrazňuje Tomáš Jungwirth.
Více o jeho výzkumu altermagnetismu si přečtěte v článku pro časopis A / Magazín.
Tomáš Jungwirth v roce 1991 vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde o šest let později absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). V roce 2024 získal Národní cenu vlády Česká hlava.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; René Volfík
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- V Akademii věd se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
- Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
- Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
- Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
- Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
- Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.