
Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici
03. 04. 2026
První jarní sobotu 21. března 2026 oživilo v Brně sportovní klání vědců a vědkyň – nešermovalo se ovšem tabulkami a encyklopediemi, nýbrž badmintonovými raketami. Do haly Sprint vyrazili zaměstnanci a zaměstnankyně čtyř tamních pracovišť Akademie věd ČR, aby se utkali ve čtyřhodinovém maratonu o stupně vítězů.
Po vzoru pražských badmintonových turnajů z let 2024 a 2025 se v hale Sprint sešlo osm dvojic z brněnských pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky, Ústavu analytické chemie, Biofyzikálního ústavu a Psychologického ústavu.
Pohodová atmosféra i kvalitní sportovní výkony vládly badmintonovému turnaji v hale Sprint.
Košíčky začaly na kurtech svištět záhy po ránu a kvalitní tempo vydrželo hráčům a hráčkám po celé dopoledne. Systém každý s každým – v badmintonovém světě osvědčená klasika – zaručil, že žádný ze šestnácti účastníků nepřišel zkrátka. Tři kurty byly vytížené naplno, na přestávku nebyl čas – a na nudu teprve ne.
„Biofyzici, analytičtí chemici, přístrojoví technici, psychologové – každý se sice věnuje odlišné vědecké disciplíně, smečovat a lobovat na kurtu ale umějí všichni,“ říká Richard Tannenberg z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Věda v pohybu
Formát turnaje round-robin se osvědčil. Každá dvojice nastoupila do zápasů opakovaně, a tak ani méně zkušení hráči se neocitli v roli přihlížejících. „Turnaj každý s každým je fér – nepropadnete po prvním zápase a máte čas se rozehrát do dalších matchů,“ pochvaloval si jeden z účastníků v přestávce mezi dvěma sety. Někteří hráči dali do zápasů vše a výsledky byly mnohdy překvapivě vyrovnané.
Hala Sprint poskytla pro turnaj důstojné zázemí. Tři kurty v těsné blízkosti dávaly akci spád a umožnily i sledovat dění na sousedních kurtech – což se nezřídka stalo zdrojem povzbudivých komentářů a přátelského pošťuchávání.
A na bednách stáli
Nejvyšší příčku si po čtyřech hodinách poctivého badmintonového řemesla vybojoval manželský pár Pavel a Soňa Karáskovi z Ústavu analytické chemie a Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mezioborové spojenectví se vyplatilo – chemie mezi hráči fungovala, a to v obou smyslech slova.

Vítězové turnaje Pavel a Soňa Karáskovi
Stříbrnou příčku obsadila dvojice Adam Čepil a Tadeáš Zbožínek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a bronzovou jejich kolegové Jan Hrabina a Jan Štěpán, kteří ukázali, že přesnost je jim vlastní při měření i při strefování se do košíčku.
Pohodová atmosféra jako vítěz turnaje
Výsledky jsou ve sportu sice důležité, v tomto případě ale zdaleka nebyly tím nejdůležitějším. Ohlasy účastníků mluvily jasně: turnaj se líbil. Čtyři hodiny stačily, aby se kolegové a kolegyně z různých ústavů, kteří se jinak setkávají na společných seminářích nebo akademických akcích, lépe poznali – tentokrát z té sportovní stránky. Sport prostě sbližuje a badminton zvlášť, protože k jeho hrání stačí raketa, košíček a ochota se zapotit.


Brněnská badmintonová setkání mají zjevně potenciál, aby se stala pravidelnou součástí akademického roku. Zájem hráčů byl evidentní, organizace zvládnutá a hala Sprint se jako hostitelské místo osvědčila. Snad tedy příští ročník přiláká ještě více dvojic – třeba i z dalších brněnských ústavů Akademie věd ČR.
Do té doby platí: rakety nezavěšujte, tréninku se nevyhýbejte. A pokud by to někdo příště také rád zkusil – přihlaste se včas.
Text: Richard Tannenberg, Ústav přístrojové techniky AV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Richard Tannenberg a Milan Matějka, Ústav přístrojové techniky AV ČR
Přečtěte si také
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
