Biočip českých vědců rychle a spolehlivě detekuje SARS-CoV-2, prokázala studie
16. 12. 2021
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým českých vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich citlivost a spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Na výzkumu metody spolupracovali fyzikové s týmy Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky nyní publikoval prestižní časopis ACS Applied Materials and Interfaces.
„Výsledkům našeho současného výzkumu předcházela mnohaletá práce na vývoji biočipů určených pro detekci jiných patogenů, jako je například původce žloutenky nebo E. coli. Po vypuknutí pandemie covid-19 nás napadlo využít ji také pro detekci viru SARS-CoV-2,“ říká Hana Lísalová, vedoucí výzkumného týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR. Základní výzkum se nyní podařilo dotáhnout do konce a prokázat funkčnost a spolehlivost jimi vyvinutého řešení.
Virologové z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří se na vývoji a optimalizaci biočipu podíleli, připravovali a testovali vzorky obsahující infekční virové částice, pomáhali optimalizovat detekci a stanovit citlivost senzoru a kontrolovali výsledky pomocí standardních metod detekce koronaviru SARS-CoV-2. Jako klíčová se ukázala spolupráce s dalšími vědeckými pracovišti v Česku i v zahraničí. „Zejména spolupráce s týmem An-Suei Yanga z tchajwanské Academia Sinica, který vyvinul a poskytl nám protilátku,“ uvádí Hana Lísalová.
Unikátní technologie: polymer, protilátky a N-protein
Průlomová technologie kombinuje fyzikální, chemické a biologické principy. Systém funguje na bázi funkčního biočipu, na kterém je nanesena tenká vrstvička polymeru. Na něj jsou poté navázány protilátky, které specificky zachytávají virus SARS-CoV-2. Díky této speciální, tzv. antifoulingové úpravě se na biočipu ostatní částice nezachytí a jsou odplaveny pryč.
Zmíněné protilátky navázané na antifoulingovém kartáči reagují na virový N-protein, který je stabilnější a nepodléhá mutacím v takové míře jako S-protein. Výhodou metody je tedy také její spolehlivost, která nemusí být ovlivněna různými mutacemi. Metoda těží z absence úpravy vzorků, kdy detekovaný N protein tvoří komplexy s virovou RNA, tudíž se signál přirozeně zesiluje. Díky tomu je tato metoda také výrazně rychlejší v porovnání s klasickými PCR testy, u kterých je nutné nejprve izolovat virovou RNA.
„Skvělých výsledků v tomto výzkumu bylo možné dosáhnout díky velkému nasazení špičkových vědců mezioborového týmu. Právě interdisciplinarita může výsledky vědeckého výzkumu posunout k ještě výraznějším celospolečenským dopadům. Ve Fyzikálním ústavu se na ni proto již řadu let soustředíme,“ řekl Alexandr Dejneka, vedoucí Sekce optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v níž výzkum vznikal. Hlavními výzkumnicemi byly kromě Hany Lísalové ještě Michala Forinová a Alina Pilipenco z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Paralelně s tímto rozsáhlým základním výzkumem pracují vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR také na aplikaci vyvíjených biočipových systémů do praxe – pracují například na přenosném robotickém systému ve spolupráci se společností CARDAM Solution.
Více informací o biočipu najdete také zde:
Přístroj na detekci koronaviru ze slin je o krok blíže k využití v praxi
Vědci AV ČR vyvíjejí nový biosenzor pro odhalování koronaviru
Robot detekuje koronavirus ze slin
Biosenzor může odhalit koronavirus dříve, než se začnou tvořit protilátky
Čeští vědci úspěšně pokročili ve vývoji biosenzorů pro detekci koronaviru
Ing. Alexandr Dejneka, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR
+420 266 052 141
dejneka@fzu.cz
Klára Horová
Fyzikální ústav AV ČR
+420 723 671 577
horova@fzu.cz
Odkaz na publikaci:
https://doi.org/10.1021/acsami.1c16930
Foto ke stažení:
https://app3.ssc.avcr.cz/uloziste/download.php?id=150&token=oPc8KEhuMyw8allE9AMVDm62v5pgAFVC
Přečtěte si také
- Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
- Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
- Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
- Staň se superdialektologem podruhé: mise opět posílá školáky zachránit nářečí
- Kudy a jak člověk opustil Afriku?
- 11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze
- První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky
- Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
- Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
- Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.