
Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
11. 07. 2023
Korálky, ozdobné spony, mince, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Takové artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě. Tým brněnského Archeologického ústavu AV ČR odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny, datovaného do první poloviny 6. století. Také v letošním roce tam totiž pokračuje systematický terénní výzkum největší známé langobardské nekropole na našem území.
Pohřebiště Mušov-Roviny představuje dosud největší známou nekropoli z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v oblasti, kde se podařilo objevit rovněž starší pohřebiště z doby římské (1.–4. století n. l.).
Výzkumníci zde nově identifikovali a prozkoumali více než 80 hrobů z první poloviny 6. století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Jen několik desetiletí poté pak střední Evropu opustil, zamířil na jih a přesunul se do severní Itálie.
Hrob číslo 139 z lokality Mušov-Roviny, která se nachází v oblasti pod Pálavskými vrchy.
Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ říká vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Ženské ozdoby a mužské zbraně
V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která byla do hrobu uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvádí vědkyně.
Detail kostry koně ze samostatného hrobu
V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, jako jsou hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších („knížecích“) hrobů na zkoumaném pohřebišti.
Stříbrné mince králů
„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu číslo 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ konstatuje Zuzana Loskotová.
Stříbrná mince ostrogótského krále Athalaricha pochází z první poloviny 6. století.
Letošní objevy výzkumníků z brněnského Archeologického ústavu AV ČR potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny 6. století.
Archeologický výzkum v roce 2023 finančně podpořila společnost MND, a. s.
O dalších archeologických výzkumech na jižní Moravě si můžete přečíst zde:
Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Brno
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
- V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
- Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.