
Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
21. 09. 2026
Pražský Archeologický ústav Akademie věd spouští webovou stránku s archeologickým chatbotem, který veřejnosti přibližuje minulost Závisti, svět Keltů a dobu železnou. Návštěvníci mohou pokládat vlastní otázky a prostřednictvím rozhovoru se seznamovat s každodenním životem dávných obyvatel i s tím, jak jejich svět poznává současná archeologie. Projekt propojuje odborné poznatky s možnostmi umělé inteligence a rozvíjí nové způsoby, jak veřejnosti přiblížit archeologii a kulturní dědictví.
Závist při jižním okraji Prahy patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Čech. Lidé výšinnou lokalitu využívali již od 4. tisíciletí př. n. l. a s kratšími přestávkami zde zůstávali až do raného středověku. Mimořádného významu dosáhla Závist především v 6.–1. století př. n. l., v době železné. V 5. století př. n. l. byly dominantou hradiště monumentální kamenné platformy na akropoli. Vrcholem osídlení pak byl vznik oppida ve 2. a 1. století př. n. l., které se svou rozlohou přibližně 120 ha představuje největší známé oppidum na území dnešní České republiky. Historii Závisti dnes návštěvníkům připomínají především terénní pozůstatky opevnění a informační tabule. Představit si někdejší zástavbu, podobu sídla nebo život jeho obyvatel však vyžaduje propojení těchto stop s poznatky archeologického výzkumu, který zde probíhal v letech 1963–1989 a 2021–2024. Nový web nabízí možnost vydat se za poznáním Závisti prostřednictvím otázek, které návštěvníka právě zajímají.
Co znamená slovo oppidum? Jak vypadaly zdejší domy a opevnění? Čím se lidé živili, co vyráběli a s kým obchodovali? „Chatbot umožňuje ptát se běžným jazykem a podle odpovědi téma dále rozvíjet. Uživatel může požádat o vysvětlení neznámého pojmu nebo se podrobněji zaměřit na konkrétní oblast. Web tak mohou využít lidé připravující se na návštěvu Závisti, zájemci o historii i ti, kterým další otázky přinese až samotná procházka po lokalitě,“ přibližuje fungování chatbota Daniel Bursák z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, který za celým projektem stojí.
Základ projektu tvoří odborná literatura a další podklady věnované Závisti, Keltům a širším souvislostem doby železné. Při jeho přípravě se archeologové věnovali nejen výběru zdrojů, ale také tomu, jak odborná témata srozumitelně představit různým skupinám návštěvníků. Důležitou součástí tohoto přístupu je práce s nejistotou: některé aspekty minulosti známe poměrně dobře, jiné zůstávají předmětem dalšího výzkumu a odborné diskuse. Také odpovědi vytvářené umělou inteligencí je proto potřeba posuzovat kriticky a při odborném využití ověřovat v původních zdrojích.
„Oproti běžně dostupným AI nástrojům mohou odpovědi našeho chatbota působit méně strhujícím dojmem, ale o to důležitější pro nás je, aby vycházely z odborných a dohledatelných zdrojů,“ doplňuje Jan Volf z ARÚ, který se na projektu také podílí.
Spuštění webu navazuje na dosavadní výzkumné a popularizační aktivity spojené se Závistí, včetně komentovaných prohlídek, pořádaných například během Archeologického léta, a digitálních rekonstrukcí její možné podoby. Web rozšiřuje možnosti, jak se veřejnost může s lokalitou seznamovat i mimo organizované akce. Rozhovor s chatbotem lze zahájit před výletem a později se k tématu vracet podle vlastní zkušenosti a zájmu.
Projekt má také výzkumný rozměr. Jeho tvůrce zajímá, na co se lidé při poznávání minulosti ptají, jak rozumějí archeologickým poznatkům a jaký vztah si vytvářejí ke kulturnímu dědictví. „Další rozvoj projektu počítá s rozšiřováním odborných podkladů a systematickým hodnocením kvality odpovědí a toho, nakolik je tento způsob předávání odborných poznatků veřejnosti účinný“ dodává Daniel Bursák.
Chatbot vzniká v rámci projektu „Keltské oppidum Závist mezi archeologií, politikami dědictví a AI“, rozvíjeného v programu Strategie AV21. Na projektu spolupracují Archeologický ústav AV ČR, Praha, Etnologický ústav AV ČR, České vysoké učení technické v Praze, společnost Applifting a obec Dolní Břežany.
Web a chatbot jsou dostupné na oppidumzavist.cz.
Více informací:
Jaroslav Řídký
tiskový mluvčí, Archeologický ústav AV ČR, Praha
ridky@arup.cas.cz
+420 734 445 333
Mgr. Daniel Bursák
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
bursak@arup.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
- Bělozubka tmavá se dál šíří Českem. Vědci znovu žádají veřejnost o pomoc
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.






