
Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
04. 03. 2026
Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.
Hlavním impulzem k uzavření dohody o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou obrany je podle Martina Pivokonského z Akademické rady AV ČR rostoucí význam obranného výzkumu. Stal se totiž předmětem zájmu obranných složek státu i průmyslových partnerů.
„Spolupráci s Univerzitou obrany vnímám jako důležitý krok pro Akademii věd. Těším se na konkrétní projekty a věřím, že nám pomohou účinněji přenášet špičkové vědecké výsledky do praxe,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dodává, že v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti jde pro naši společnost o zásadní téma.
„Pracoviště Akademie věd disponující v různých oborech špičkovým know-how a hledají partnera, který by jim pomohl s uplatněním dosažených výsledků v tak důležité oblasti, jakou jsou bezpečnost a obranyschopnost. Univerzita obrany nepochybně takovým partnerem je,“ zdůrazňuje Martin Pivokonský, který má v gesci mimo jiné spolupráci instituce s Ministerstvem obrany. Dodává, že podepsání dohody zastřeší a rozšíří spolupráci, jež se dosud odehrávala na úrovni týmů.
Zacíleno na praktické aplikace
Instituce plánují rozvíjet výzkum ve všech vědních oblastech, konkrétně chtějí například prohlubovat poznatky o technologiích, kybernetické bezpečnosti, ochraně zdraví, ale také dějinách vojenství.
Jedním z hlavních cílů je, jak zdůrazňuje Martin Pivokonský, využití výsledků v praxi: „Bezpečnostní výzkum je svým zaměřením v podstatě vždy aplikovaný. Má-li společná snaha přispět k posílení obranyschopnosti státu a ochraně obyvatel, jsou praktické aplikace nezbytné.“
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Dita Hladíková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.