
Akademie ocení své excelentní vědce i výjimečné talenty
25. 10. 2024
Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, a šest mladých talentovaných vědců dostanou z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové prestižní ocenění Praemium Academiae 2024 a prémii Lumina quaeruntur. Štědrá finanční částka podpoří výzkum asteroidů, buněčné signalizace, speciálních vlastností molekul, parazitických hub, onemocnění kůže, planetárních rádiových emisí, ale také slovanských a byzantských národů nebo rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence v historických vědách.
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezme Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR, Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.
„Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“
Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.
Prémii letos obdrží Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, Ivo Šulák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR, Danny Haelewaters z Biologického centra AV ČR, Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR a Jan Vondráček z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 30 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.
Přečtěte si také
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
- Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
- Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
- Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.