AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
14. 10. 2025
Ještě 80 let po konci druhé světové války se objevují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek. Třeba na minulost mnoha tisíc Čechoslováků v německé armádě. Kdo byli muži a chlapci, kteří sloužili temné straně konfliktu? Proč museli narukovat i ti, kteří nebyli německého původu?
Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na predplatne@ssc.cas.cz.
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Co o materiálech prozrazuje zvuk? Odpovídá fyzik Hanuš Seiner
- PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.