
A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
05. 03. 2026
Čeština měla v minulosti občas na kahánku. Podobné boje teď svádějí dialekty. Zuby nehty je ale při životě udržet nelze – mluvu včetně nářečních variant je totiž potřeba „nasát“ spolu s mateřským mlékem a žádný zásah shora nezabrání jazyku, aby se vyvíjel zcela spontánně. Dobře to vědí experti z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Jak fungují mechanismy v mozku při osvojování mateřštiny i cizích řečí, zase zkoumají vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Odzvonilo biflování slovíček? A jak do sebe vstřebat nový jazyk raz dva? Přečtěte si v novém čísle A / Magazínu.

1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)
O hlavní téma se dělí dva články:
Čeština – jazyk, který zůstává sám sebou (str. 18–27) Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat?
Kolik řečí umíš… (str. 28–35) Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat?
Výběr dalších článků:
Pravěké želví puzzle (str. 36–41) Naši planetu obývá už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce?
Rozhovor: S hlavou ve hvězdách (str. 42–49) V dětství Kláru Hlouchovou trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme ve vesmíru sami. Odpovědi na podobné otázky hledá coby astrobioložka dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři.
Alchymie kvantové budoucnosti (str. 50–55) Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů.
Fotoreportáž: Procházka budovou (str. 56–61) Masivní dubová vrata a za nimi vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze je návštěvník ohromen. O překvapení není nouze ani uvnitř budovy.
Chrupavko, šlápni na plyn (str. 62–67) Lidé s trpasličí poruchou vzrůstu se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Podaří se ji jednou zcela vymýtit?
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.