Vánoční kapr do tůně nepatří

V nově založených tůních se ryby objevují překvapivě brzy a mění jejich ekologické fungování. Během několika let je jimi osídleno více než 58 % těchto vodních ploch určených k podpoře biodiverzity. Dokládá to studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkum odhaluje nejen rychlost kolonizace, ale také fakt, že za ní často stojí člověk. Zjištění zároveň upozorňují, že nechtěné vysazování ryb může ohrozit smysl budování nových mokřadů.

Výzkum se uskutečnil na 123 tůních nově vzniklých v zemědělské krajině jižní Moravy. Vědci zkoumali, jaké druhy ryb se do tůní dostávají a jaké faktory jejich osídlení ovlivňují. Zjistili, že se zde často vyskytují nepůvodní nebo invazní druhy, například střevlička východní (Pseudorasbora parva) či karas stříbřitý (Carassius gibelio).

Ačkoli je budování tůní jako náhradních mokřadů v posledních dvaceti letech běžným opatřením, dosud chyběla systematická data o tom, jak rychle a proč se v nich ryby objevují. „Ryby jsme zaznamenali už ve 40 % tůní starých pouhý jeden rok. To znamená, že kolonizace probíhá rychle a často není výsledkem přirozeného šíření, ale aktivit člověka,“ říká hlavní autor studie Michal Janáč z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR). Pravděpodobnost výskytu ryb podle něj roste s plochou a hloubkou tůně, naopak klesá se šířkou břehové vegetace a vzdáleností od nejbližší obce — což naznačuje významný vliv úmyslného vysazování.

Vysazování v dobré víře s vážnými následky

Rozhovory s místními obyvateli autorům potvrdily, že za výskytem ryb často stojí někdo z okolí. „Lidé mnohdy netušili, že by ryby do tůní vysazovat neměli a jaký dopad to může mít. Snahou bylo nové tůně ‚oživit‘, ve skutečnosti je tím ale zničili. Návrat do původního stavu je pak velmi obtížný a obvykle vyžaduje dočasné vyčerpání tůně, což je reálné jen u menších vodních ploch,“ vysvětluje Michal Janáč.

Studie potvrzuje, že přítomnost ryb zásadně mění klíčové vlastnosti tůní. V tůních osídlených rybami byla nižší průhlednost vody a méně ponořené vegetace, což negativně ovlivňuje obojživelníky, bezobratlé i další vodní organismy.

Jak chránit nové mokřady

„Tůně se budují především proto, aby podporovaly druhy, které rybám konkurovat nemohou. Pokud se v nich ryby – často nepůvodní – objeví, ztrácí tato opatření svůj účel,“ vysvětluje Jan Sychra z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum zároveň naznačuje, že původní druhy ryb mohou mít na fungování tůně méně negativní dopad. Tým nyní zkoumá, zda jejich cílené vysazení může zabránit kolonizaci nepůvodními rybami a zachovat ekologickou funkci těchto vodních biotopů.

Autoři upozorňují, že bez účinné kontroly nelegálního vysazování ryb mohou nové tůně místo podpory biodiverzity přispívat k šíření invazních druhů. Studie proto doporučuje posílit dohled nad vodními plochami a pracovat s veřejností, která v dobré víře může ryby do tůní zanášet.

„Věříme, že naše výsledky přispějí ke změně pohledu na budování tůní jako nejvhodnějšího a univerzálního prostředku obnovy mokřadů. V zemědělské krajině jižní Moravy je podle nás třeba uvažovat i o dalších možnostech,“ uzavírá Michal Janáč z ÚBO AV ČR.

Odkaz na publikaci:        https://www.nature.com/articles/s41598-025-27349-3

Kontakt:         

Mgr. Michal Janáč, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
janac@ivb.cz

Mgr. Jan Sychra, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
sychra@sci.muni.cz

Přečtěte si také

• Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
• V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
• Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
• Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
• Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
• Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
• Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
• Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
• Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
• Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny