Zahlavi

Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost

04. 11. 2025

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské. Pro hostitele je přitom podkladová barva hlavním vodítkem k odhalení podvrženého vejce, zatímco skvrnitost jemně dolaďuje detailní podobu mimikry. Na studii publikované v prestižním časopise Science se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Mezinárodní tým vědců z Ústavu Maxe Plancka pro biologickou inteligenci, Mnichovské univerzity a z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) analyzoval genomy téměř 300 kukaček obecných (Cuculus canorus) z jedenácti ras napříč areálem od Velké Británie po Kamčatku. Výsledky objasnily, že podkladovou barvu vajec určují geny uložené v mitochondriální DNA a na pohlavním chromozomu W, tedy v částech genetické informace, která se dědí po mateřské linii. U blízce příbuzné kukačky východní (Cuculus optatus), která parazituje budníčky, se však ukázalo, že skvrnitost vajec ovlivňují i geny zděděné po otcích.

„Pracovali jsme s bezprecedentně rozsáhlým souborem: šlo o stovky jedinců z jedenácti ras a celokontinentální pokrytí. To nám umožnilo oddělit vliv genů zděděných pouze po mateřské linii od genů zděděných od obou pohlaví,“ říká Michal Šulc, spoluautor studie z ÚBO AV ČR.

Kukaččí strategie    

Kukačka obecná je hnízdní parazit. Svá vejce klade do hnízd jiných pěvců a spoléhá na to, že hostitel podvržené vejce neodhalí. Každá samice snáší po celý život stejný „typ“ vejce a specializuje se na konkrétního hostitele, u nás zejména na rákosníky (Acrocephalus), což vede ke vzniku tzv. kukaččích ras – skupin lišících se barvou a skvrnitostí vajec. Mateřsky vázaná dědičnost podkladové barvy pomáhá udržet tuto specializaci napříč generacemi
i přesto, že se samci páří se samicemi různých ras.

„Pro kukačku je dokonalé napodobení vajec hostitele naprosto klíčové. Náš výzkum potvrzuje, že příroda pojistila podkladovou barvu přes samičí linii, zatímco prostor pro variabilitu zajišťují geny otcovské,“ doplňuje Marcel Honza z ÚBO AV ČR, který se studiu kukaček věnuje více než 30 let. „Výsledek naší studie vysvětluje starou záhadu, proč má kukačka obecná, ačkoli se jedná o jeden ptačí druh, tak rozmanitě zbarvená vejce. Zásadní adaptace mimetických vajec je totiž pevně svázaná s mateřskou linií,“ dodává Michal Šulc.

Evoluční závod mezi hostitelem a parazitem

Pro hostitele je podkladová barva hlavním vodítkem k odhalení podvrženého vejce. Skvrnitost pak slouží k jemnému doladění mimikry. „Podkladová barva je základní ‘klíč’, který musí sedět. Skvrnitost je pak jemné ladění. Dává smysl, že evoluce ponechala prostor pro drobné odchylky, které mohou napomáhat přizpůsobování se různým hostitelům,“ uzavírá Petr Procházka z ÚBO AV ČR.

Odkaz na publikaci: https://www.science.org/doi/10.1126/science.adt9355

Kontakt:                    
Mgr. Michal Šulc, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
sulc-michal@seznam.cz

TZ_kukacky_01
Parazitické kukačky (na celém světě je jich celkem 65 druhů) často napodobují vzhled vajec jiných druhů ptáků. Aby uspěly, musí se jejich vejce co nejvíce podobat vejcím hostitelů. Pokud nejsou tyto mimikry dostatečně kvalitní, hostitel podvržené vejce odhalí a z hnízda odstraní. Rozbité vejce kukačky, které bylo odhaleno rákosníkem obecným.
FOTO: Michal Šulc, ÚBO AV ČR

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce