PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
20. 01. 2026
Opylování je sofistikovanný vztah kvetoucích rostlin a opylovačů, který se někdy vyplácí jen jedné straně. Nahlédněte do strategií nástrah, odměn i předstírání s entomologem Robertem Tropkem z Biologického centra AV ČR. Vedoucí laboratoře ekologie společenstev pozoruje na svých expedicích, jak se v závislosti na zeměpisné šířce tyto vztahy proměňují. Věděli jste, že neopyluje jen hmyz? Že květ může páchnout a vypadat jako lejno? A že včela medonosná není ideální opylovačkou? Poslechněte si, jak nadšený výzkumník instaluje kamery v pralese, proč je ekonomicky výhodné podporovat diverzitu opylovačů, nebo jak má vypadat funkční hmyzí hotel.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Roberta Tropka
Přečtěte si také
- PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
- PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.