Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
16. 01. 2026
Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.
Fosilie nalezené u polské obce Zwierzyniec, staré přibližně 12 milionů let, zahrnují unikátní neúplnou lebku, kterou vědci identifikovali jako druh Trionyx cf. vindobonensis. Dosud se přitom předpokládalo, že v této části Evropy dominoval jiný rod, známý především z českých nálezů.
„Pracovali jsme s modelem, podle kterého byla Evropa v miocénu biogeograficky rozdělena na jižní a západní část, kde se měl vyskytovat rod Trionyx, zatímco střední a východní Evropu měl obývat rod Rafetus. Rafetus bohemicus je dobře známý druh popsaný právě z Česka, konkrétně z lokality Břešťany u Bíliny. Nový nález z Polska však tuto teorii vyvrací,“ vysvětluje Milan Chroust.
Přítomnost rodu Trionyx takto hluboko v centrální Evropě naznačuje, že se hranice výskytu obou rodů překrývaly a vládla mezi nimi konkurence. Pravděpodobné je, že Trionyx začal postupně vytlačovat linii Rafetus směrem na východ, kde tito živočichové přežívají v Asii dodnes.
Objev v Polsku je jedním z nejsevernějších výskytů kožnatkovitých želv a dokládá, že i když skončila jedna z nejteplejších fází třetihor, tzv. miocenní klimatické optimum, panovaly ve střední Evropě podmínky vhodné pro tropickou faunu.
Publikace: Pochat-Cottilloux, Y., López-Torres, S., Chroust, M., Georgalis, G. L., Górka, M., & Tałanda, M. (2026). First occurrences of Trionychidae (Testudines, Cryptodira) from the Miocene of Poland: Detailed cranial anatomy and biogeographic implications. Journal of Anatomy. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.70095
Kontakt:
Milan Chroust
Geologický ústav AV ČR
chroust@gli.cas.cz
+420 724 089 140
Přečtěte si také
- Zelené Lipno: v zimě mělo stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.