Zahlavi

Letní vědecký kemp: učitelé se učí i během prázdnin

04. 09. 2019

Tři desítky učitelů ze základních a středních škol se v srpnu 2019 zúčastnily tradičního Letního vědeckého kempu Akademie věd ČR. Na workshopech si pedagogové vyzkoušeli pokusy, které využijí při hodinách a laboratorních cvičeních se svými žáky. Zároveň získali průvodní didaktické materiály. Ty jim pomohou nové vědomosti uplatnit při výuce.

Kurzy chtějí obohatit způsob výuky, aby učitelé mohli s žáky probírané učivo ihned vyzkoušet při názorném pokusu a uvědomit si jeho využití v praxi. Připravené pokusy usnadní časově náročnou přípravu výuky. Zároveň si mohou pedagogové nové postupy předávat s kolegy, čímž se bude získané know-how mezi nimi rozšiřovat.

Kemp, který pořádá Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR pod hlavičkou projektu Otevřená věda, se konal v Jindřiši u Jindřichova Hradce od 12. do 24. srpna 2019. Rozdělen byl do tří samostatných třídenních turnusů zaměřených na chemii/biologii a matematiku/fyziku, třetí turnus patřil pedagogům prvního stupně základních škol. Účastníky čekala také exkurze do hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích.

Role lektorů se ujali vědci z pracovišť Akademie věd ČR, odborníci na didaktiku z vysokých škol a také učitelé, kteří sdíleli své zkušenosti z vlastní praxe. Mezi lektory nechyběli například Květa Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Miloš Tichý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo Vanda Janštová z Přírodovědné fakulty UK.

Připravili: Luděk Svoboda a Zuzana Všetečková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce