Zahlavi

Badmintonový „AKAturnaj“ přilákal v Praze stovku hráčů z Akademie věd

16. 04. 2026

Touha zvítězit k soutěžení přirozeně patří. Ve třetím ročníku badmintonového turnaje Akademie věd ČR, který se konal 12. dubna 2026 v BB Aréně v pražských Letňanech, ale vrcholné výkony nebyly hlavním cílem – i když si kolegové a kolegyně pod i nad sítí nedarovali jediný míček. Akci podpořily Mikrobiologický ústav AV ČR, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR a Středisko společných činností AV ČR.

Nedělní ráno 12. dubna 2026 ožila BB Aréna v pražských Letňanech sportovním ruchem. Třetí ročník akademického turnaje v badmintonu potvrdil, že zájem o neformální a sportovní setkání zaměstnanců a zaměstnankyň roste. Do turnaje se z 21 pracovišť Akademie věd ČR zapojilo celkem 98 účastníků, kteří utvořili 49 párů.

Podobně jako v minulých letech se hrálo ve třech kategoriích: ženské a mužské čtyřhry a smíšené páry. V BB Aréně v pražských Letňanech je ve třech halách k dispozici dostatek kurtů, a tak měl turnaj i s velkým počtem účastníků správné tempo a švih. 

Nechybělo ani potřebné odhodlání podávat co nejlepší výkony – ať už šlo o zkušené hráče, nebo ty, kteří si přišli především zahrát a potkat kolegy a kolegyně z jiných pracovišť.

„Mám radost, že si turnaj, který jsme poprvé organizovali v roce 2024, našel v aktivitách Akademie věd svoje místo a už potřetí přitáhl i nové účastníky. Je pro nás důležité, aby se kolegové a kolegyně z různých pracovišť mohli potkat v neformální atmosféře,“ říká předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, hlavní organizátor badmintonového klání. Letos do BB Arény dorazili i ostravští kolegové z Ústavu geoniky AV ČR, a navíc vybojovali krásné třetí místo ve smíšených párech.

Sláva vítězům, čest poraženým
V kategorii ženské čtyřhry, v níž se utkalo celkem 24 párů, zvítězila dvojice Jana Heinzová z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Kateřina Potužníková z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhé místo obsadily Veronika Cimermanová a Eva Šályová z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, třetí příčku Svitlana Kolomiyets z Astronomického ústavu AV ČR a Lucia Šmídová z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.


Na snímku s předsedou Vědecké rady AV ČR Pavlem Baranem dále zleva: stříbrné Veronika Cimermanová a Eva Šályová, vítězky Jana Heinzová a Kateřina Potužníková a bronzové Svitlana Kolomiyets a Lucia Šmídová.

Mezi muži dominovali Andrei Borodkin a Milan Vala z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. Na druhém místě se umístili Petr Hauschwitz a Jan Kaufman z Fyzikálního ústavu AV ČR, třetí místo obsadila dvojice Mayur Mukut Murlidhar Sharma a Mohit Kumar Saini z Mikrobiologického ústavu AV ČR.


Zleva: bronzoví Mayur Mukut Murlidhar Sharma a Mohit Kumar Saini a vítězové mužské čtyřhry Milan Vala a Andrei Borodkin, ocenění jim předal Pavel Baran.

V kategorii smíšených párů zvítězili Jan Flusser a Veronika Tvrdíková z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Druhé místo patřilo dvojici Shilpa Sarkar a Nilesh Pandey z Astronomického ústavu AV ČR, třetí příčku obsadili Hana Morcinková a Dan Waclawik z Ústavu geoniky AV ČR.


Na snímku s Pavlem Baranem dále zleva bronzoví Dan Waclawik a Hana Morcinková, vítězové Jan Flusser a Veronika Tvrdíková a stříbrní Shilpa Sarkar a Nilesh Pandey.

Třetí ročník badmintonového „AKAturnaje“ v badmintonu s Pavlem Baranem spoluorganizovali Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, Eva Kabíčková a Petra Práglová z Kanceláře Akademie věd ČR.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Petra Práglová, Kancelář Akademie věd ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce