
A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
04. 12. 2025
Střetávají se v nich osudy jedinců i celých národů, kultura a pokrok. Ať už jde o starobylé osady, či novodobé metropole, ať vznikala živelně, anebo jsou výsledkem plánování, města vždy udávala rytmus doby. V Akademii věd ČR se jejich výzkumu věnuje řada pracovišť. V nejnovějším čísle A / Magazínu jsme se zaměřili na historii lidských sídel. Jakou roli sehrála ve středověku, jak se urbanizace proměnila během socialismu a co se s betonovými sídlišti děje dnes?

4/2025 (verze k listování)
4/2025 (verze ke stažení)
Hlavní téma se dělí do několika článků:
Jak se rodí město (str. 20–29) V Evropě v současné době žije většina lidí ve městech. Zdálo by se, že tady stála odpradávna. Přitom jejich historie není až tak dlouhá.
Metropole plná života (str. 30–31) Příroda a město nemusejí být v protikladu. Spousta živočichů se totiž naučila žít bok po boku s lidmi.
Panelstory po česku (str. 32–37) Nevzhledné králíkárny, nebo obstojná místa k bydlení? Na paneláky má názor každý. Není divu – podle odhadů jich u nás stojí přes osmdesát tisíc a žije v nich téměř třetina domácností.
Výběr dalších článků:
Souboj světla a antibiotik (str. 38–43) Odpadní vody obsahují velké množství antibiotik. Badatelé nyní přicházejí s novým nápadem, jak je účinněji odstranit. Využívají k tomu sílu světla – fotokatalýzu.
Rozhovor: V říši za obrazem (str. 44–51) Barbara Zitová jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů.
Tiché pohyby (str. 52–57) V místech, kde do sebe narážejí zemské desky, se dějí velké věci – vybuchují sopky, třese se země, zdvihají se pohoří. Pro pochopení těchto velkých událostí je ale důležité sledovat i úplně nepatrná chvění.
Fotoreportáž: Paměť zanikání (str. 58–63) Hluboké rány do krajiny v okolí Tachovska zaryly druhá světová válka, následné vysídlení Němců a přísně střežená železná opona. Je otázkou, jak přistupovat ke kulturnímu dědictví takové oblasti, které památky chránit a na co raději zapomenout.
Dvě boty a delší výdrž mobilů (str. 64–69) V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale třeba hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně. Může rozhodovat o životě a smrti.
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.