Zahlavi

A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách

05. 03. 2026

Čeština měla v minulosti občas na kahánku. Podobné boje teď svádějí dialekty. Zuby nehty je ale při životě udržet nelze – mluvu včetně nářečních variant je totiž potřeba „nasát“ spolu s mateřským mlékem a žádný zásah shora nezabrání jazyku, aby se vyvíjel zcela spontánně. Dobře to vědí experti z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Jak fungují mechanismy v mozku při osvojování mateřštiny i cizích řečí, zase zkoumají vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Odzvonilo biflování slovíček? A jak do sebe vstřebat nový jazyk raz dva? Přečtěte si v novém čísle A / Magazínu.

A / Magazín 1/2026
1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)

O hlavní téma se dělí dva články:

Čeština – jazyk, který zůstává sám sebou (str. 18–27) Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat?

Kolik řečí umíš… (str. 28–35) Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat?

 

Výběr dalších článků:

Pravěké želví puzzle (str. 36–41) Naši planetu obývá už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce?

Rozhovor: S hlavou ve hvězdách (str. 42–49) V dětství Kláru Hlouchovou trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme ve vesmíru sami. Odpovědi na podobné otázky hledá coby astrobioložka dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři.

Alchymie kvantové budoucnosti (str. 50–55) Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů.

Fotoreportáž: Procházka budovou (str. 56–61) Masivní dubová vrata a za nimi vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze je návštěvník ohromen. O překvapení není nouze ani uvnitř budovy.

Chrupavko, šlápni na plyn (str. 62–67) Lidé s trpasličí poruchou vzrůstu se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Podaří se ji jednou zcela vymýtit?


Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.


Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce