Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

01. 08. 2025
Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. ...
21. 07. 2025
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. ...
05. 05. 2025
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? ...
20. 03. 2025
V probouzejícím se jaru se ukrývá životadárná síla. Tomu věřili lidé už odpradávna a vědci z Biologického centra AV ČR lidovou moudrost potvrzují. ...
14. 01. 2025
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. ...
20. 11. 2024
Před lety se nechtěně proslavil tím, že spolknul vajíčka tasemnice a roky si ji v sobě hýčkal. Ve jménu vědy už si ostatně do těla nastěhoval kde co. Julius Lukeš parazitologií doslova žije a v oboru patří ke světové špičce. ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce