Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
04. 03. 2026
Pidravý, bohdál, hafera… Nejen tato slova už málokdo zná nebo používá. Mizejícím dialektům na území Čech a Moravy se věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Představuje bohatství a rozmanitost dialektů, upozorňuje na jejich postupný ústup a přibližuje výsledky výzkumu. Výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR a je přístupná zdarma.
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel či známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? – ptají se autoři výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Multimediální expozice návštěvníkům nabízí nářeční mapy, autentické zvukové nahrávky z různých období i interaktivní prvky, které ukazují, jak se jazyk v průběhu desetiletí proměňuje. Jedním z prvků je ozvučená mapa s archivními i novějšími záznamy, jež dokumentují dynamiku vývoje nářečí během posledních padesáti let.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme dnes, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací. Moderní technologie nám dnes umožňují zachytit jejich podobu přesněji než kdykoli dříve,“ říká Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Výstava začíná 4. března a potrvá až do 15. června. Otevřená je každý všední den od 10 do 18 hodin. Výjimečně ji bude možné navštívit i o víkendu 14. a 15. března v rámci Týdne mozku.
Zapojte se také do výzkumu
Součástí výstavy je nejen dlouhodobý, ale také aktuální výzkum mapování nářečí, kterým se zabývá dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně a do něhož se prostřednictvím webu mapovaninareci.cz zapojilo již více než 6 000 respondentů. Výzkum kombinuje terénní šetření s online dotazníkem a jeho cílem je vytvořit co nejpřesnější současné mapy nářečních jevů. Odborníci vítají další zájemce – čím více odpovědí získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
Ústav pro jazyk český AV ČR byl založen 6. února 1946 a vznikl přeměnou z Kanceláře Slovníku jazyka českého, zřízené v roce 1911.
Kontakt:
Martina Ireinová
Ústav pro jazyk český AV ČR
ireinova@ujc.cas.cz
+420 532 290 292
Přečtěte si také
- Zelené Lipno: v zimě mělo stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.