Zahlavi

Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem

11. 12. 2025

Konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky nazvané acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nyní detailně popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují. Jejich studie napomáhá lepšímu pochopení souvislosti mezi pitím alkoholu a vznikem rakoviny. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature.  

Vědci se zabývali vzácným dědičným onemocněním Fanconiho anémií, která se vyznačuje neschopností opravy specifických poškození DNA. Jde o situaci, kdy se obě vlákna DNA doslova ‚přilepí‘ k sobě. Tím se zablokuje replikace genetické informace a buňka se nemůže dál dělit. Bez opravy dochází k výraznému poškození chromozomů a následkem je buď rakovina, tedy buněčné bujení, nebo naopak buněčná smrt.

Dr. Jan Šilhán z ÚOCHB vysvětluje: „Pacienti s Fanconiho anémií trpí poruchami krvetvorby a častými rakovinami. Ukázalo se, že poškození DNA vyvolané alkoholem, přesněji jeho toxický metabolit acetaldehyd, který reaguje s DNA, může vyvolávat podobné potíže i u lidí, kteří Fanconiho anémií netrpí.“

Vědci syntetizovali tento typ poškození a zkoumali enzymy které ho dokážou rozpoznat a opravit. Objevili, že enzymový komplex SXE (SLX4-XPF-ERCC1) zvládne poškozené místo přesně ‚vystřihnout‘ a tím zahájit opravu DNA. Tento enzymatický systém je mnohem univerzálnější, než se myslelo. Dokáže opravit nejen poškození způsobené alkoholem, ale například i defekty zaviněné chemoterapií či jinými toxiny.

První autorka studie, doktorandka Jana Havlíková z ÚOCHB říká: „Tyto poznatky nám pomůžou pochopit, proč u některých lidí vznikají nádorová onemocnění po alkoholu snáz než u jiných. Může jít právě o rozdíly v opravách DNA.“

V laboratoři ve Spojeném království, kde Jan Šilhán v minulosti působil, provedli jeho bývalí kolegové experimenty na myších, které měly poruchu v opravné dráze DNA, tedy nedokázaly tato poškození samy opravovat a také v enzymu odbourávajícím toxický acetaldehyd. Tato kombinace vytvořila stejné podmínky, jako by zvířata trpěla Fanconiho anémií. Měla silně poničenou krvetvorbu i DNA a často se u nich objevovala zhoubná bujení. V jednom případě se dokonce ukázalo, že když březí myš nedokázala odbourat acetaldehyd, extrémně poškozený byl také její plod.

Z nashromážděných poznatků vyplývá, že pokud má člověk genetickou mutaci v opravné dráze DNA a k tomu sníženou schopnost odbourávat acetaldehyd, hrozí mu výrazně vyšší riziko vzniku rakoviny už po požití malého množství alkoholu. „Zpráva je jasná: alkohol poškozuje DNA. Přestože jsme popsali mechanismus opravy genetické informace, zatím jde stále jen o základní výzkum a žádná zázračná pilulka neexistuje,“ uzavírá Jan Šilhán.

Publikace:

Havlikova, J., Dejmek, M., Huskova, A., Allan, A., Boura, E., Nencka, R., & Silhan, J. (2025b). Mechanistic insights into alcohol-induced DNA crosslink repair by Slx4-Xpf-Ercc1 nuclease complex in the Fanconi anaemia pathway. Communications Biology, 8(1), 1374. https://doi.org/10.1038/s42003-025-08769-3

Kontakt:

Veronika Sedláčková
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
+420 602 160 135

TZ ke stažení zde.

Dr. Jan Šilhán, vědecký pracovník ve skupině Strukturní biologie membrán, ÚOCHB AV ČR Jana Havlíková, doktorandka ve skupině Strukturní biologie membrán, ÚOCHB AV ČR

Dr. Jan Šilhán, vědecký pracovník ve skupině Strukturní biologie membrán, ÚOCHB AV ČR Jana Havlíková, doktorandka ve skupině Strukturní biologie membrán, ÚOCHB AV ČR

zdroj: ÚOCHB AV ČR / Dr. Tomáš Belloň
Znázornění procesu, kdy konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z ÚOCHB popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují.

Znázornění procesu, kdy konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z ÚOCHB popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují.

zdroj: ÚOCHB AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce