
Vědci objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením
31. 10. 2025
Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem ke vzniku nádorového onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
Kdykoli se buňka dělí, musí si nejdřív zkopírovat celý svůj genetický kód. Jsou to miliardy „písmen“ DNA a chybovost musí být minimální. Pokud při kopírování vzniknou chyby nebo se DNA láme, buňka se stává geneticky nestabilní – a právě tento je stav dlouhodobě spojovaný se vznikem rakoviny.
Nový výzkum, na kterém spolupracovali týmy z Ústavu molekulární genetiky a Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, popsal dosud neznámý kontrolní krok při kopírování DNA. Vědci zjistili, že bílkovina DCAF12 hlídá načasování a kvalitu tohoto procesu. Jejím úkolem je v pravý čas odstranit dočasného „montéra“, pomocníka, který pomáhá složit a dopravit díly buněčné „kopírky DNA“ do jádra – pak už ale překáží. Když je přítomný příliš dlouho, buňka začne kopírovat zbrkle a chyb přibývá.
Právě DCAF12 dá pokyn k úklidu. Díky tomu se může správně uzavřít šestidílný prstenec – „motor“, který DNA rozevírá a umožňuje její přesné opsání. „Když tahle kontrola chybí, dočasný ,montér´ se neodstraní, kopírování je pod tlakem a DNA se častěji poškozuje,“ vysvětluje Lukáš Čermák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jinými slovy: DCAF12 funguje jako pojistka kvality. Hlídá, aby kopírování DNA probíhalo co nejpřesněji. Bez této pojistky se buňka chová rizikově – jede „na výkon“, ale nepřesně. A z takových buněk pak snáz vznikají nádory.
Dostupná klinická data naznačují, že funkce DCAF12 souvisí s přežíváním pacientek s karcinomem vaječníků i pacientů s karcinomem plic. Navazující výzkum se proto zaměří na ověření přímé souvislosti poruchy této kontrolní dráhy s genomovou nestabilitou a rozvojem nádorů.
Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky.
Publikace:
Anoop Kumar Yadav et al. CRL4⁽ᴰᶜᴬᶠ¹²⁾ regulation of MCMBP ensures optimal licensing of DNA replication. Nature Communications (2025). DOI: 10.1038/s41467-025-64258-5
Kontakty:
Lukáš Čermák
Ústav molekulární genetiky AV ČR
lukas.cermak@img.cas.cz
Hana Polášek-Sedláčková
Biofyzikální ústav AV ČR
polasek-sedlackova@ibp.cz
Eliška Koňaříková
Ústav molekulární genetiky AV ČR
eliska.konarikova@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Houby si při šíření kožní infekce z morčat na člověka mohou pomáhat toxiny
- V pondělí startuje festival Týden Akademie věd ČR
- Akademie věd ocení excelentní vědce i výjimečné mladé talenty
- Průmyslová výroba nanodiamantů na dosah díky objevu z ÚOCHB AV ČR
- Otevřít archiv TGM 21. století. Vědci spojují síly s Českou spořitelnou
- Vznik života na Zemi a možná i jinde ve vesmíru zkoumá projekt PROTOCELL
- Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?
- Věda pro praxi: ekologický plovoucí čistič vody hledá partnery pro testování
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
 Ústav fyziky materiálů AV ČR
 Ústav fyziky plazmatu AV ČR
 Ústav přístrojové techniky AV ČR
 Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
 Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
