
Stoleté zkameněliny želv z Česka a Polska ožívají v nové digitální databázi
21. 11. 2025
Zkamenělé želvy z českých a polských sbírek, které byly objeveny třeba i před více než sto lety, nyní dostaly nový život. Více než 250 fragmentů krunýřů a kostí, které byly dosud rozptýlené v muzejních sbírkách a často tam ležely dlouhé dekády bez povšimnutí, nashromáždil tým vedený Milanem Chroustem z Geologického ústavu AV ČR. Výsledkem je online databáze TED (Turtle Evolution Database), která otevírá dveře k mezinárodní spolupráci i lepšímu poznání dávných ekosystémů.
„Navštívili jsme všechna velká i malá muzea jak v Česku, tak v Polsku. Spočívají v nich poklady, kterých se sto let nikdo nedotknul. Sbírka je obrovská a nás nyní čeká hlavní práce – zjistit, jaké želvy, to vlastně jsou,“ říká Milan Chroust, který na vytvoření databáze pracoval během svého dvouletého zahraničního pobytu v Polsku.

Zkamenělina vyhynulé želvy Rafetus bohemicus byla nalezena v Břešťanech u Bíliny. Pochází ze sbírek Chlupáčova muzea historie Země Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Nově vytvořená databáze TED obsahuje klíčové informace o nálezech včetně map a geologického stáří, detailní fotografie i digitalizované 3D modely vybraných exemplářů. Cílem projektu je nejen zpřístupnit dosud nevyužitý vědecký materiál, ale také podpořit myšlenku otevřené vědy a umožnit, aby data sloužila jak výzkumníkům, tak veřejnosti.

Fosilie mořské želvy rodu Protostegidae byla nalezena na Bílé Hoře. Nachází se ve sbírkách Národního muzea v Praze.
Svědkyně dávných klimatických změn
„Že jde o želvu, pozná každý, ale naším úkolem je nyní zjistit, co to je za druh a co všechno nám může říct o pravěkém světě, ve kterém žila. Díky studiu těchto želv můžeme rekonstruovat tehdejší prostředí, vývoj teplot i srážek a lépe pochopit jejich současnou diverzitu. To je úkol na několik dalších let výzkumu,“ zdůrazňuje český badatel.
Databáze představuje jedinečný zdroj pro paleontologický výzkum střední Evropy a zároveň inspiraci pro další instituce, které chtějí zpřístupnit své sbírky v digitální podobě. Výzkumný projekt se uskutečnil ve spolupráci s Polskou akademií věd.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Databáze TED
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Derecho a downbursty: když si bouře podají ruce a plivou vichr
- Díky sopkám existuje na naší planetě život, říká vulkanolog Lukáš Krmíček
- Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
- Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
- Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
- Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
- Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
- Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
- Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
- Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.