
Sto let staré želvy ožívají v digitálním světě
20. 11. 2025
Zkamenělé želvy z českých a polských sbírek, objevené i před více než sto lety, dostaly nový život v online databázi, která otevírá dveře k mezinárodní spolupráci i k lepšímu poznání dávných ekosystémů. Tým vedený Milanem Chroustem z Geologického ústavu AV ČR nashromáždil přes 250 zkamenělých krunýřů a kostí, které byly dosud rozptýlené v muzejních sbírkách a často ležely nepovšimnuté už více než století.
„Navštívili jsme všechna velká i malá muzea jak v Česku, tak v Polsku. V těch muzeích leží poklady, kterých se i sto let nikdo nedotknul. Sbírka je obrovská a nás nyní čeká hlavní práce – zjistit, co to vlastně je za želvy,“ říká Milan Chroust, který na databázi pracoval během svého dvouletého zahraničního pobytu v Polsku.
Nově vytvořená databáze TED (Turtle Evolution Database) obsahuje klíčové informace o nálezech včetně map a geologického stáří, detailní fotografie i digitalizované 3D modely vybraných exemplářů. Cílem projektu je nejen zpřístupnit dosud nevyužitý vědecký materiál, ale také podpořit myšlenku otevřené vědy (Open Science) a umožnit, aby data mohla sloužit dalším výzkumníkům i veřejnosti.
Želvy jako svědkyně dávných klimatických změn
„Že to je želva, pozná každý, ale naším úkolem je nyní zjistit, co to je za druh a co nám všechno může říct o pravěkém světě, ve kterém žila. Díky studiu těchto želv můžeme rekonstruovat tehdejší prostředí, vývoj teplot i srážek a lépe pochopit současnou diverzitu želv. To je úkol na několik dalších let výzkumu,“ zdůrazňuje Milan Chroust. Databáze představuje jedinečný zdroj pro paleontologický výzkum střední Evropy a zároveň inspiraci pro další instituce, které chtějí zpřístupnit své sbírky v digitální podobě.
Výzkumný projekt č. 2022/45/P/NZ8/00600 byl financovaný polskou stranou a realizovaný s Polskou akademií věd. Databáze včetně informací o projektu je dostupná pod odkazem https://ted.paleo.pan.pl/.
Více informací:
Mgr. Milan Chroust, Ph.D.
Geologický ústav Akademie věd ČR
chroust@gli.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Chroust, M. & Szczygielski, T. (2025). TED (Turtle Evolution Database), an online database of fossil turtles from Czechia and Poland with images and 3D models. Swiss Journal of Palaeontology, 144(1), 68.
https://doi.org/10.1186/s13358-025-00399-w
Přečtěte si také
- Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
- Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
- Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
- Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
- Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
- Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
- Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
- Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
- Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
- Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

