Zahlavi

Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky

09. 12. 2025

Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole a Oboře Hvězda – přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.

Kalvárie v Motole: Nové druhy i oranžový parazit

Přírodní památka Kalvárie v Motole (Praha 5), tvořená především výchozy silurského diabasu a stepními trávníky, ukrývá překvapivě pestrou lišejníkovou flóru. Právě zde byl vůbec poprvé na území České republiky zaznamenán lišejník Lepraria bergensis, který se vyskytuje na skalách i mechorostech a připomíná jemný šedavý prach. Neméně pozoruhodný je objev houby parazitující na lišejnících Erythricium aurantiacum. Tato poměrně nápadná mikroskopická houba vytváří na povrchu stélek jiných lišejníků drobné oranžové útvary – tzv. bulbily – o velikosti zhruba 0,1 mm. Z ČR nebyla dosud uváděná.

Obora Hvězda: Nečekané poklady na pískovcích a opukách

Další pražskou lokalitou, která skrývá překvapení, je Obora Hvězda v Praze 6 – historický lesopark a chráněná přírodní památka. I zde vědci identifikovali hned několik nových druhů lišejníků pro českou flóru. Mezi potvrzené patří například Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, pionýrské druhy osídlující zdejší pískovce. Další tři taxony byly zatím určeny předběžně, tj. s určitou mírou nejistoty v jejich pojmenování – Thelidium subabsconditum, Verrucaria inaspecta a Verrucaria pilosoides. Tyto druhy se vyskytují na vápnitých substrátech, jako jsou některé zdejší pískovce a opuky. Obora Hvězda tak rozšířila národní seznam lišejníků o pět nových položek, což potvrzuje její mimořádné hodnoty.

 Poklady městské přírody

Celkové počty zaznamenaných lišejníků na obou lokalitách překvapily i samotné výzkumníky. „Na Kalvárii  v Motole bylo zdokumentováno 222 druhů, v Oboře Hvězda 173. Každé z těchto míst tedy hostí alespoň  desetinu všech druhů lišejníků známých z ČR,“ říká Jiří Malíček z Botanického ústavu AV ČR.

Lišejníky jsou z hlediska významu pro člověka pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnost vypovídá o historickém i současném stavu našeho životního prostředí. „Zvláště fascinující je skutečnost, že i po dvou stoletích od prvních zaznamenaných sběrů lišejníků v těchto oblastech dochází stále k objevům zcela nových druhů pro naši přírodu. Tyto nálezy jsou důkazem, že chráněné přírodní památky ve městech nejsou pouhými rekreačními zónami – představují opravdové oázy biodiverzity, jejichž zachování má význam pro přírodu i poznání,“ uzavírá Jiří Malíček.

Více informací

Malíček J. & Palice Z. (2025): Lišejníky přírodní památky Kalvárie v Motole v Praze. – Bryonora 75: 41–70.

Palice Z. & Malíček J. (2025): Lišejníky přírodní památky Obora Hvězda v Praze. – Bohemia centralis 39: 99–135.

Kontakt:

Mgr. Jiří Malíček, PhD.                                               
Oddělení taxonomie                                                   
jiri.malicek@ibot.cas.cz 

Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766                                                                     

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce