
Písňovna.cz: Internetový portál oživuje dědictví českých lidových písní
10. 11. 2025
Bezmála 15 000 písní ze všech regionů Čech, Moravy a Slezska nabídne internetový portál, který ode dneška funguje na adrese Písňovna.cz. Připravil ho Etnologický ústav AV ČR, z jehož depozitáře většina unikátní sbírky lidových písní pochází. Digitální katalog cílí i na vyučující, aby mohli lidové písně jednoduše zařadit do výuky.
Portál Písňovna.cz umožňuje vyhledávat lidové písně podle jejich textu či místa původu. Část písničky mohou zájemci také zapískat, zazpívat nebo zahrát na hudební nástroj. Procházet katalogem lze i podle jednotlivých sbírek lidových písní.
„Uživatelé mohou porovnat původní záznam i moderní přepis nebo si na portálu písňovou melodii přehrát,“ říká Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu AV ČR. „Samozřejmostí jsou podrobné informace o sběratelkách a sběratelích, mezi nimiž jsou vedle známých postav jako Karel Jaromír Erben, František Sušil nebo Leoš Janáček i osobnosti méně známé či dosud spojované s jinými obory, například významný chemik Bohuslav Brauner nebo – ze zcela mimoakademické sféry – obchodnice s textilem ze Strakonic Marie Foglarová,“ dodává hudební vědec a etnolog.
Portál obsahuje nejrůznější žánry: písně taneční, milostné i žertovné, vánoční koledy. Zpřístupňuje i méně obvyklý repertoár, například pohřební písně nebo takzvané halekačky, tedy popěvky pasáčků z horských oblastí.
V Písňovně zájemci najdou mimo jiné zdigitalizovaný nejstarší tisk notového zápisu českých lidových písní, a to České národní písně, které roku 1825, tedy právě před dvěma sty lety vydal Jan Ritter z Rittersberku.
Do hudební výchovy, ale i do češtiny nebo dějepisu
Součástí projektu je také Učitelská písňovna, která zahrnuje zpracované didaktické materiály
a s nimi související podklady pro hravé aktivity využitelné nejen v hudební výchově, ale také v českém jazyce nebo dějepisu. Připraveny jsou nahrávky vybraných písní v podání dětských zpěváků. „Využít je možné i tzv. karaoke verze melodií v tóninách přizpůsobených potřebám různých věkových kategorií,“ doplňuje Matěj Kratochvíl. Byť je Učitelská písňovna určena především pro využití ve školách, je dostupná zdarma všem.
Projekt byl podpořen z programu PRAK Akademie věd ČR.
Kontakt:
Mgr. Matěj Kratochvíl, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
kratochvil@eu.cas.cz
+420 728 547 966
Přečtěte si také
- Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
- Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
- Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
- Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
- Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR
- Z učebnic rovnou do terénu: nová soutěž v Opavě láká mladé archeology
- Do Akademie věd putují dva nejprestižnější granty
- Akademie věd ocení čtyři významné osobnosti české vědy čestnými medailemi
- Důležitý krok na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům
- Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


