Zahlavi

Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum

24. 04. 2026

Dne 29. dubna 2026 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uskuteční mezinárodní konference D.A.R. Continuum zaměřená na propojení dat, umělé inteligence, automatizace a robotizace. Celodenní setkání nabídne přednášky, panelové diskuse i networking a otevře interdisciplinární dialog mezi výzkumníky, pracovníky výzkumu a vývoje, tvůrci politik, poskytovateli financování i širší veřejností. Akce proběhne v angličtině a soustředí se na aktuální proměny vědy a technologií v době rostoucí role dat, AI a autonomních systémů.

Diskuse se zaměří na vztahy mezi otevřenými a FAIR daty, rozvojem umělé inteligence a vznikem autonomních a robotických systémů, které stále více vstupují do lidského sociálního prostředí. Pozornost bude věnována také tomu, jak tyto technologie proměňují samotnou tvorbu poznání, správu dat a odpovědnost ve vědě. „Nacházíme se v bodě, kdy se datové infrastruktury postupně transformují v algoritmickou inteligenci a dále materializují v autonomních systémech. Je zásadní porozumět této kontinuitě a jejím dopadům na vědu i společnost,“ uvádí vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.

Mezi hlavními řečníky se představí například Patrick Lambrix (Linköping University) a Maciej Haranczyk (IMDEA Madrid), jejichž příspěvky pokryjí témata od sémantického webu přes průmyslové využití FAIR dat až po samořídicí systémy.

„Konference D.A.R. Continuum vytváří unikátní prostor pro setkání komunit, které se dosud potkávaly odděleně – výzkumníků, datových specialistů, expertů na ML a AI i vývojářů autonomních systémů. Právě jejich propojení je klíčem k dalšímu rozvoji moderní vědy úzce napojené na průmyslové technologie,“ doplňuje Marek Cebecauer z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který povede jednu z odpoledních panelových diskusí.

Součástí programu budou také tematické bloky věnované odpovědnosti ve výzkumu a produkci dat v době umělé inteligence, stejně jako networkingová část podporující navazování nových spoluprací napříč obory. Na místě bude rovněž instalována ukázka výstavy Jaroslava Anděla AI & PŘEDCHŮDCI – mezi fakty a hodnotami, která doplní odborný program o uměleckou reflexi technologických změn.

Průběžně aktualizované informace ke konferenci najdete zde.


Akademie věd ČR, Projekt OP JAK AMULET, CIIRC ČVUT, s podporou projektů RICAIP, ROBOPROX a ELLIOT. Pod záštitou přesedy a Vědecké rady Akademie věd ČR.  Ve spolupráci s AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost a Průlomové technologie budoucnosti – Senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie – programy Strategie AV21, ACADEMIX, TAH – Centrem pro inovace v technologiích, umění a humanitních vědách a Oddělením Open Science – Knihovnou AV ČR.

TZ ke stažení zde.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce