
Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici
03. 04. 2026
První jarní sobotu 21. března 2026 oživilo v Brně sportovní klání vědců a vědkyň – nešermovalo se ovšem tabulkami a encyklopediemi, nýbrž badmintonovými raketami. Do haly Sprint vyrazili zaměstnanci a zaměstnankyně čtyř tamních pracovišť Akademie věd ČR, aby se utkali ve čtyřhodinovém maratonu o stupně vítězů.
Po vzoru pražských badmintonových turnajů z let 2024 a 2025 se v hale Sprint sešlo osm dvojic z brněnských pracovišť Akademie věd ČR – Ústavu přístrojové techniky, Ústavu analytické chemie, Biofyzikálního ústavu a Psychologického ústavu.
Pohodová atmosféra i kvalitní sportovní výkony vládly badmintonovému turnaji v hale Sprint.
Košíčky začaly na kurtech svištět záhy po ránu a kvalitní tempo vydrželo hráčům a hráčkám po celé dopoledne. Systém každý s každým – v badmintonovém světě osvědčená klasika – zaručil, že žádný ze šestnácti účastníků nepřišel zkrátka. Tři kurty byly vytížené naplno, na přestávku nebyl čas – a na nudu teprve ne.
„Biofyzici, analytičtí chemici, přístrojoví technici, psychologové – každý se sice věnuje odlišné vědecké disciplíně, smečovat a lobovat na kurtu ale umějí všichni,“ říká Richard Tannenberg z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Věda v pohybu
Formát turnaje round-robin se osvědčil. Každá dvojice nastoupila do zápasů opakovaně, a tak ani méně zkušení hráči se neocitli v roli přihlížejících. „Turnaj každý s každým je fér – nepropadnete po prvním zápase a máte čas se rozehrát do dalších matchů,“ pochvaloval si jeden z účastníků v přestávce mezi dvěma sety. Někteří hráči dali do zápasů vše a výsledky byly mnohdy překvapivě vyrovnané.
Hala Sprint poskytla pro turnaj důstojné zázemí. Tři kurty v těsné blízkosti dávaly akci spád a umožnily i sledovat dění na sousedních kurtech – což se nezřídka stalo zdrojem povzbudivých komentářů a přátelského pošťuchávání.
A na bednách stáli
Nejvyšší příčku si po čtyřech hodinách poctivého badmintonového řemesla vybojoval manželský pár Pavel a Soňa Karáskovi z Ústavu analytické chemie a Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mezioborové spojenectví se vyplatilo – chemie mezi hráči fungovala, a to v obou smyslech slova.

Vítězové turnaje Pavel a Soňa Karáskovi
Stříbrnou příčku obsadila dvojice Adam Čepil a Tadeáš Zbožínek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a bronzovou jejich kolegové Jan Hrabina a Jan Štěpán, kteří ukázali, že přesnost je jim vlastní při měření i při strefování se do košíčku.
Pohodová atmosféra jako vítěz turnaje
Výsledky jsou ve sportu sice důležité, v tomto případě ale zdaleka nebyly tím nejdůležitějším. Ohlasy účastníků mluvily jasně: turnaj se líbil. Čtyři hodiny stačily, aby se kolegové a kolegyně z různých ústavů, kteří se jinak setkávají na společných seminářích nebo akademických akcích, lépe poznali – tentokrát z té sportovní stránky. Sport prostě sbližuje a badminton zvlášť, protože k jeho hrání stačí raketa, košíček a ochota se zapotit.


Brněnská badmintonová setkání mají zjevně potenciál, aby se stala pravidelnou součástí akademického roku. Zájem hráčů byl evidentní, organizace zvládnutá a hala Sprint se jako hostitelské místo osvědčila. Snad tedy příští ročník přiláká ještě více dvojic – třeba i z dalších brněnských ústavů Akademie věd ČR.
Do té doby platí: rakety nezavěšujte, tréninku se nevyhýbejte. A pokud by to někdo příště také rád zkusil – přihlaste se včas.
Text: Richard Tannenberg, Ústav přístrojové techniky AV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Richard Tannenberg a Milan Matějka, Ústav přístrojové techniky AV ČR
Přečtěte si také
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
