Zahlavi

Významná výročí v roce 2018 projednal ministr zahraničních věcí a místopředseda AV ČR

21. 04. 2017

V Černínském paláci se 20. dubna 2017 uskutečnila tisková konference a setkání ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka s místopředsedou Akademie věd ČR Pavlem Baranem k významným výročím, která si Česká republika bude připomínat v roce 2018.

„Jsem rád, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR zaštítilo projekt Česko na cestě. Oslovili jsme celou řadu intelektuálů, akademiků, novinářů a spisovatelů různého zaměření, protože nás čeká rok, který je pozoruhodný tím, že se v něm sejde několik významných výročí. Nejen 100. výročí vzniku Československa, ale také 50. výročí od pražského jara roku 1968 a zároveň 25. výročí rozdělení Československa. Chceme udělat víc, než jen zkonstatovat fakta těchto mimořádných událostí. Našim přáním je započít konkrétní reflexi a sebereflexi toho, kde žijeme a kam bychom měli směřovat. Jde o to, co si s námi počít, když tady stojíme v poměrně komplikovaném prostoru střední a východní Evropy, v němž se už léta pokoušíme budovat demokracii,“ řekl ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek.

Místopředseda Akademie věd Pavel Baran nejprve zdůraznil, že v 90. letech se hovořilo o konci dějin. Po rozpadu bipolárního světa se však ukazuje, že nejen, že dějiny nekončí, ale naopak před námi stojí staronový problém legitimity demokracie. Podle Pavla Barana naše společnost v současnosti čelí následujícím výzvám: „Žijeme ve světě plném technologických proměn, které probíhají tak rychle, že naše antropologické konstanty na to nestačí reagovat. Žijeme ve světě, kdy dochází ke geopolitickým posunům, o kterých před třiceti lety málokdo uvažoval. Žijeme ve světě, v němž Evropská unie jako celek, v nějž jsme věřili, zažívá určitý otřes. Žijeme ve světě, v němž ekologické problémy a proměny poznamenávají život každého člověka a přináší nová rizika. Žijeme ve světě, kde problém migrace a bezpečnostních rizik přináší hrozby, o kterých se před řadou let uvažovalo jen okrajově. Projekt Česko na cestě je dynamizován právě těmito souvislostmi. Domníváme se totiž, že uvažovat o naší státní a národní existenci je třeba ne pouze z prizmatu století, ale právě v souvislosti s naší současnou situací a otázkami ohledně naší budoucnosti v Evropě.“

„Rok 1918 je tragické výročí a započalo jím století extrémů,“ uvedl svůj příspěvek filozof a sociolog Václav Bělohradský a navázal citací z reportáže Mileny Jesenské, která ve své úvaze Nad naše síly (1937–1939) napsala, že „příliš mnoho bezpráví se učinilo za zvuku pochodové hudby v posledních letech v Evropě.“ Václav Bělohradský považuje titulek Nad naše síly za velký motiv našich zkušeností s národním státem: „Neboť ve střední Evropě je jednotný národní stát „nad síly všech.“ Sousedé a staleté sítě vlivu se začali vnímat jako hrozba. Formuje se mentalita periferie strachu ze sousedů. Extrémní podobou této mentality je Hitler, ale tuto mentalitu je možné kdykoliv znovu probudit. Výsledkem poučení ze století extrémů je Evropská unie a evropské sjednocování. Sjednocená Evropa představuje fungující a účinnou strukturu, která zabraňuje, aby podobný vývoj vyústil v celoevropskou tragédii.“

Na tiskové konferenci dále vystoupila historička umění prof. Milena Bartlová, historik doc. Michal Pullmann a socioložka doc. Tereza Stöckelová. Práce širší skupiny badatelů a intelektuálů zaštítěná Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Akademií věd ČR by měla vyústit v teze přinášející jeden z mnoha možných pohledů na současné historické a společenské otázky.

 

 

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek