Stopy z neolitu i římské doby. Vědci ukončili terénní práce na Pražském okruhu

Jak žili naši pravěcí předkové v místě, kde nyní vzniká jedna z nejočekávanějších dopravních staveb, v okolí Pražského okruhu? A jaká svědectví po sobě zanechaly další kultury, které po nich oblast osídlily? Archeologové ukončili terénní práce na 126hektarovém území a shromáždili tisíce artefaktů, které čekají na detailní prozkoumání. Řadu zajímavých předmětů, mezi nimi kamenné nástroje z neolitu či jantarové korále, které ve své době byly vyvažovány zlatem, představili ve čtvrtek 12. června 2025 odborníci na tiskové konferenci v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Plochu velkou jako 362 fotbalových hřišť nebo 60 Václavských náměstí prozkoumali odborníci v rámci rozsáhlého archeologického výzkumu, který předcházel výstavbě chybějícího úseku Pražského okruhu D1–Běchovice a probíhal od května 2024. A výsledek?

Více než deset tisíc objektů, například výjimečné nálezy z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské a laténské nebo též z doby římské a stěhování národů či raně středověkého osídlení, ale také tisíce vzorků pro přírodovědné analýzy. To vše pomůže sestavit co nejpodrobnější a nejbarvitější obrázek krajiny okolo Prahy a lidí, kteří ji obývali napříč různými epochami dějin.

Archeologické práce probíhaly na území o rozloze 126 hektarů.

Jak v úvodu tiskové konference, na které vědci představili zatím jen nepatrný zlomek nálezů, zdůraznil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, archeologie je velmi významná vědní disciplína, jejímž záměrem je záchrana kulturního dědictví. Díky práci pražského Archeologického ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a společnosti Osina Archeo si v budoucnu budeme moci udělat představu, jak žili, bojovali a umírali lidé v místech, kde se dnes nachází okolí české metropole. Zdá se totiž, že si je první osadníci oblíbili už v mladší době kamenné.

V současné chvíli archeologové zakončili veškeré terénní práce a čeká je spousta hodin strávených v laboratořích, kdy každý předmět vyčistí, zakonzervují a zdokumentují. Pak jim začne téměř až detektivní činnost, a to odhalit příběhy, které se k artefaktům vážou. Kdo nosil nádherné zlaté spirály ve vlasech nalezené u Běchovic, k čemu sloužily obří jantarové korálky nebo pravěké kamenné nástroje z Nupak? Jednotlivé dílky do mozaiky dějin teprve osvětlí detailní bádání.

V dokonalé symbióze
Od chvíle, kdy se loni v květnu zabořily do krajiny lžíce bagrů, uplynul více než rok. V první fázi stroje odstranily vrstvu ornice. Pak se na budoucí úsek Pražského okruhu dlouhý 13 kilometrů, rozdělený do pěti archeologických úseků a 26 částí zaměřili experti z různých oborů – vedle archeologů také geologové, archeobotanici, archeozoologové či chemici.

Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR s Tomášem Grossem z Ředitelství silnic a dálnic a předsedou AV ČR Radomírem Pánkem (zleva) u plakátu výstavy Minulost pod koly

„Cílem aktivit vědců není zpožďování staveb, naopak chceme v co největší symbióze provést záchranný archeologický výzkum,“ připomněl Radomír Pánek. Sto šedesát až dvě stě osob denně ručně prohledávalo výkopové jámy bez ohledu na nepřízeň počasí – v dešti, horku i za mrazivých zimních dní. „Diskomfort byl skutečně obrovský a za to archeologům patří dík,“ poznamenal Tomáš Gross z Ředitelství silnic a dálnic s tím, že zpoždění dalších prací na dostavbě okruhu se neočekává.

Projekt na Pražském okruhu byl jak co do rozsahu, tak i do počtu nalezených objektů jedním z největších, se kterými se pražský Archeologický ústav AV ČR doposud setkal. Samotné terénní etapě předcházela neméně důležitá fáze a tou je příprava. „Hledáme v archivech, zkoumáme místo nedestruktivními způsoby, připravujeme vše předvídatelné, aby následná realizace výkopových prací proběhla hladce a v součinnosti se stavebními pracemi. Archeologický výzkum zkrátka musí fungovat jako dobře namazaný stroj,“ řekl Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Mravenčí práce v laboratoři
Na vystavení vzácných artefaktů v muzeích si bude muset veřejnost počkat, ale už od zítřka je připravená panelová expozice Minulost pod koly, která postupně navštíví sedm obcí, jichž se výstavba obchvatu dotkla. Jako první si ji mohou prohlédnout návštěvníci v Dubči. Doprovodná mobilní aplikace jim umožní zobrazit si 3D modely některých nálezů.

Kostěný hřeben, složený ze tří částí a zdobený motivem typickým pro dobu stěhování národů

Je mezi nimi třeba i krásně zdobený kostěný hřeben z doby stěhování národů. Používal se nejen na úpravu vlasů, ale i vousů, a tak mohl patřit i do výbavy muže. „Vídáme to například u Germánů, kteří měli sofistikovaný styl účesu,“ vysvětil archeolog Milan Kukla. Předmět s desítkami tenounkých zubů je pro badatele opravdu konzervátorskou lahůdkou. „Většina z nich bývá ulomená. Takže dohledáváme, který zub by kam mohl patřit, čistíme, lepíme kousíčky k sobě,“ přiblížila zákulisí archeologické práce další členka týmu Petra Maříková Vlčková.

Příběhy, které se pojí s tisícovkami předmětů, mezi kterými jsou třeba keramické nádoby zdobené motivy ptáků či koní, zlaté i stříbrné šperky, pracovní nástroje, ale i fragmenty zbraní, vědci postupně odkrývají, už teď ale vědí, že mezi nimi najdou opravdové poklady.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ARÚP AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?
• Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
• Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
• V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
• Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
• Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
• Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
• Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
• Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
• Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů