Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
07. 09. 2026
Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.
Moderní genomické metody umožňují zjistit, jak jsou populace hmyzu geneticky rozmanité – tedy "zdravé", zda jsou mezi sebou propojené a nakolik jsou schopné reagovat na změny klimatu, úbytku biotopů nebo fragmentaci krajiny. Takové informace mohou ochranářům pomoci při plánování péče o ohrožené druhy, při jejich přemisťování na nové lokality nebo při obnově zaniklých populací.
Workshop propojí odborníky, kteří se věnují výzkumu genomů, s těmi, kteří výsledky potřebují využít přímo v ochraně přírody. Účastníci představí nejnovější poznatky z oblasti ochranářské genomiky a společně budou hledat způsoby, jak je převést do praxe. Jedním z hlavních témat bude také otázka, jaké genetické informace ochranáři skutečně potřebují a jak je získávat. Diskutovat se bude například o vhodném odběru vzorků a o možnostech zavedení genetického monitoringu hmyzu v České republice i dalších evropských zemích.
Workshopu se zúčastní přibližně 40 vědců, pracovníků ochrany přírody a zástupců nevládních organizací ze 13 evropských zemí. Součástí programu bude také terénní exkurze do Chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Kontakt:
RNDr. Pável Matos, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
pavel.matos@entu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Na snímku je otakárek fenyklový. Iniciativa 10kLepGenomes si klade za cíl získat deset tisíc genomů evropských druhů motýlů a můr a využít tato data pro ochranu přírodní rozmanitosti.
FOTO: Pixabay
Přečtěte si také
- Jak může vypadat Česko v roce 2100?
- Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
- Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
- Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
- Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
- Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
- Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
- Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni
- Století rozdělený Bolzanův odkaz bude digitálně dostupný na jednom místě
- Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie z Akademie věd prověří oční kapky
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.