Zahlavi

Cena Europhysics Prize poprvé putuje do Česka, získali ji vědci z Akademie věd

29. 07. 2026

Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získali jako první vědci působící v Česku Europhysics Prize. Ocenění obdrželi za objev altermagnetismu, který změnil způsob, jak třídíme magnetické materiály. Altermagnety otevírají cestu k ultrarychlým a energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají potenciál i pro výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.

Altermagnetismus objevili a teoreticky rozpracovali vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. „Na jejich práci navazují rychle se rozvíjející výzkumné programy po celém světě – ať už ve Spojených státech, Japonsku nebo i dalších asijských zemích,“ komentuje udělení ceny Evropská fyzikální společnost (European Physical Society).

„Altermagnety jsou žhavým tématem současné fyziky. Kolegům srdečně gratuluji k mimořádnému ocenění jejich práce,“ uvedl k úspěchu ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Dodal, že za padesát let existence Europhysics Prize už čtrnáct jejích laureátů později získalo i Nobelovu cenu za fyziku: „Třeba je tak cena i příslibem něčeho ještě většího.“


Laureáti Tomáš Jungwirth a Libor Šmejkal

Průlomový objev
Více než sto let se vědci domnívali, že magnetické materiály se dělí do dvou základních tříd. Feromagnetů, tedy běžných magnetů, jaké známe z každodenního života a využívají se například v pevných discích nebo elektromotorech, a antiferomagnetů, v nichž se magnetické momenty sousedních atomů vzájemně vyruší.

Objev altermagnetismu ale ukázal, že v přírodě existuje ještě třetí základní třída magnetického uspořádání, přičemž má některé vlastnosti typické pro feromagnety, jiné pro antiferomagnety, a zároveň vykazuje nové kvantové jevy.

Zjištění změnilo způsob, jakým chápeme a třídíme magnetické materiály. Je proto na čase přepracovat úvodní kapitoly o magnetismu v učebnicích fyziky. Zároveň se otevřel prostor pro výzkum nekonvenčního magnetismu, který slibuje poznatky i technologické aplikace ve fyzice pevných látek.

Objev je tak průlomem v základní fyzice a zároveň má přelomový technologický potenciál. Moderní elektronika totiž stále více využívá nejen elektrický náboj elektronů, ale i jejich spin, což umožňuje, aby vznikala zařízení, jež jsou rychlejší a méně energeticky náročná a která procesují informace novým způsobem.

Po desetiletí tvořily feromagnety a antiferomagnety základní stavební kameny výzkumu magnetismu a spintroniky. Feromagnety dokážou vytvářet spinově polarizované proudy nezbytné pro fungování spintronických součástek. Zároveň ale vytvářejí rozptylová magnetická pole, která omezují jejich další miniaturizaci.

Antiferomagnety rozptylová magnetická pole nevytvářejí a můžou pracovat na ultrarychlých terahertzových frekvencích. Na druhou stranu zpravidla nedokážou vytvářet dostatečně silné spinově polarizované proudy a jejich magnetický stav nelze snadno elektricky řídit, což omezuje jejich využití ve spintronice.

Na cestě k ultrarychlým a energeticky úsporným počítačům
Altermagnety spojují to nejlepší z obou zmíněných světů. Protože nemají výslednou magnetizaci, nevzniká magnetické vzájemné ovlivňování sousedních součástek. Zároveň přirozeně vytvářejí silně spinově polarizované proudy a můžou pracovat na ultrarychlých terahertzových frekvencích. Díky těmto vlastnostem otevírají cestu k ultrarychlým a mimořádně energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají potenciál pro budoucí vysoce výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.

Altermagnetismus patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem fyziky pevných látek. „Původní práce z let 2019–2024 mají tisíce citací, což je nástup desetkrát rychlejší, než je u průlomových objevů ve fyzice obvyklé. Vypovídá to i o tom, že se do výzkumu altermagnetismu už pustilo hodně týmů po celém světě a v širokém spektru oborů,“ upřesňuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Více se k tématu se dočtete v časopise A / Magazín 3/2024.

EPS Europhysics Prize
EPS Europhysics Prize uděluje od roku 1975 Divize kondenzovaných látek Evropské fyzikální společnosti. Laureáti převezmou cenu 22. září 2026 na konferenci ve Štýrském Hradci. Cena se uděluje jako uznání za významný a jasně identifikovatelný objev, průlom nebo přínos ve fyzice kondenzovaných látek, který podle názoru výběrové komise představuje vědeckou excelenci.


Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR.
Foto: Shutterstock, Fyzikální ústav AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce