Zahlavi

Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou

07. 09. 2026

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

„S paní komisařkou jsme se shodli, že bez špičkové vědy a výzkumu si Evropa svou globální konkurenceschopnost neudrží. Hovořili jsme proto nejen o významu a odpovídajícím financování programu Horizont, ale také o tom, jak lépe převádět evropskou vědeckou excelenci do technologií, inovací a společenského dopadu,“ řekl po jednání předseda AV ČR Radomír Pánek. „Diskutovali jsme rovněž o konkrétních možnostech, jak k tomuto cíli může aktivně přispět Akademie věd České republiky,“ dodal.

Za Akademii věd ČR se schůzky zúčastnili také místopředseda Ondřej Beránek, člen Akademické rady Petr Baldrian, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Julie Smilnická a zástupci kabinetu komisařky pro začínající podniky, výzkum a inovace.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce