PODCAST: Kolik nebo kolík? Poslechněte si, jak se zkoumá osvojování řeči
07. 04. 2022
Pro pochopení fungování řeči a mateřského jazyka je zapotřebí zaměřit se na období před narozením člověka. Tím, proč a jak se učíme mateřštinu už v matčině lůně, se ve svém výzkumu zabývá psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR. Na podrobnosti se ptáme v aktuální epizodě podcastu Věda na dosah, který nově připravuje Jitka Kostelníková.
Jak se dá zjistit, že nenarozené dítě rozliší mateřský jazyk od cizího? Je pravda, že se děti dvojjazyčných rodičů učí snáze cizí jazyky, nebo je to mýtus? Jak se můžeme zdokonalovat v osvojování cizích jazyků?
Rozhovor si poslechněte ve Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo na Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastům.
O tématu si můžete také přečíst článek. Psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum 2/2020.
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Co o materiálech prozrazuje zvuk? Odpovídá fyzik Hanuš Seiner
- PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.