Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Vzhůru za hvězdami do ondřejovské observatoře

01. 07. 2021

Dominantou kopce Žalov nad obcí Ondřejov je již více než sto let kopule místní hvězdárny. Observatoř dodnes patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě a střeží dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku. Pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru se tu zabývají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A rozhodně nezapomínají na návštěvníky, pro něž pravidelně pořádají prohlídky, vzdělávací akce či komentované pozorování nebeských úkazů. Samotný areál s parkem je volně přístupný.

Když se Josef Jan Frič, syn revolucionáře Josefa Václava a vnuk vlastence Josefa Františka, toulával krajinou kolem sázavských meandrů, obracel svůj zrak častokrát vzhůru ke hvězdám. Astronomie byla jeho velkým koníčkem, svou profesní kariéru ovšem zasvětil podnikání – zařídil si s bratrem na Vinohradech malou továrnu na měřicí přístroje, vyráběl sacharometry pro cukrovary, barometry a časem i geodetické přístroje. V roce 1897 mladší bratr Jan Ludvík zemřel a Frič se rozhodl, že na jeho památku vybuduje českou vědeckou hvězdárnu.

Josef Jan Frič na místě budoucí centrální kopule
Josef Jan Frič na místě budoucí centrální kopule. Foto: archiv Astronomického ústavu AV ČR

Plány na pozorování hvězdné oblohy se zde rodily od května 1906 v budově, v jejímž štítu dodnes stojí překvapivý nápis „… jsou-li tam žáby taky“. Kdeže mají být? A proč zrovna žáby? To Jan Neruda, rodinný přítel bratrů Fričových, v jedné z básní své sbírky Písně kosmické dumá prostřednictvím rozhovoru žab v kaluži nad tím, zda jsme ve vesmíru sami. I proto je v areálu Ondřejovské hvězdárny odkazů na obojživelníky víc, ale nebudeme prozrazovat kde, abychom vás neochudili o zážitek při jejich hledání.

Dvoumetrový kolos
Celý rozsáhlý areál je upraven jako park se vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Do něho jsou zasazeny secesní budovy a kopule původní hvězdárny, které navrhoval architekt Josef Fanta, známý i stavbami historické budovy hlavního nádraží v Praze se slavnou kavárnou nebo komplexu ministerstva průmyslu a obchodu.

Při procházce parkem okolo observatoře můžete obdivovat i umístěné přístroje, například trofejní německé radary z druhé světové války, který stále slouží, nyní k vědeckým pozorováním Slunce. Další jsou v místním muzeu včetně upomínky na památnou misi raketoplánu Atlantis v roce 2009, kdy astronaut Andrew Feustel vzal s sebou k Hubbleovu vesmírnému teleskopu českou vlajku a již zmíněné Nerudovy Písně kosmické. Vrtá vám hlavou, proč má Američan takový zájem o naši zemi? Odpověď tkví v rodinných vztazích jeho manželky, která má příbuzné z matčiny strany na Moravě, její otec indického původu zase pracoval jako analytický chemik v Československé akademii věd.

Perkův dalekohled
Perkův dalekohled váží 33 tun, musí ho vyvažovat protizávaží – to má spolu s tubusem se zrcadlem a dalšími pohyblivými částmi 83 tun.

V severní části, v „Kubětinách“, se nachází kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v České republice, instalovaným roku 1967. Jak daleko dohlédne? „Kdybychom zapálili svíčku, uvidíme její plamen na dvacet tisíc kilometrů,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Dalekohled, schopný pozorovat galaxie vzdálené miliony světelných let, nese od roku 2012 jméno pro astronomovi, který se o jeho výstavbu velkou měrou zasloužil – Luboši Perkovi.

V ondřejovském areálu jsou i další „drobečci“ – například o průměru 65 centimetrů, i přes menší rozměry je čtvrtý největší v Česku. Tento dalekohled ovšem zase umí pořizovat kamerové snímky. To vědcům pomáhá při výzkumu planetek.

Autem, vlakem nebo na kole
O tom všem vám v hvězdárně rádi povypráví. Areál je volně přístupný, do budov je možné se podívat v rámci prohlídek, které se konají letos od 26. června až do konce září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích, vždy od 10, 13 a 16 hodin.

Observatoř leží třicet kilometrů jihovýchodně od okraje Prahy poblíž dálnice D1. Dostupná je samozřejmě autem, do Ondřejova lze dorazit i autobusem nebo si udělat zhruba pětikilometrovou procházku od vlaku z Mirošovic či Senohrab. Okolí obce je také oblíbeným cílem projížděk na kole, ostatně Sázava je nedaleko, tak můžete okusit v jeden den hvězdné výšiny i chladivé hloubky řeky.

#LÉTO S AV ČR

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme na festivalový výlet za východoasijskou exotikou, Českou republiku přitom neopustíme.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Pavlína Jáchimová a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a všechny fotografie vyjma snímku z archivu ASÚ AV ČR jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

2021_07_01_Ondrejov_01

2021_07_01_Ondrejov_01

2021_07_01_Ondrejov_02

2021_07_01_Ondrejov_02

2021_07_01_Ondrejov_03

2021_07_01_Ondrejov_03

2021_07_01_Ondrejov_04

2021_07_01_Ondrejov_04

2021_07_01_Ondrejov_05

2021_07_01_Ondrejov_05

2021_07_01_Ondrejov_06

2021_07_01_Ondrejov_06

2021_07_01_Ondrejov_07

2021_07_01_Ondrejov_07

2021_07_01_Ondrejov_08

2021_07_01_Ondrejov_08

2021_07_01_Ondrejov_09

2021_07_01_Ondrejov_09

2021_07_01_Ondrejov_10

2021_07_01_Ondrejov_10

2021_07_01_Ondrejov_11

2021_07_01_Ondrejov_11

2021_07_01_Ondrejov_12

2021_07_01_Ondrejov_12

2021_07_01_Ondrejov_13

2021_07_01_Ondrejov_13

2021_07_01_Ondrejov_14

2021_07_01_Ondrejov_14

2021_07_01_Ondrejov_15

2021_07_01_Ondrejov_15

2021_07_01_Ondrejov_16

2021_07_01_Ondrejov_17

2021_07_01_Ondrejov_18

2021_07_01_Ondrejov_19

2021_07_01_Ondrejov_20

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce