
Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
07. 09. 2026
Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.
Moderní genomické metody umožňují zjistit, jak jsou populace hmyzu geneticky rozmanité – tedy "zdravé", zda jsou mezi sebou propojené a nakolik jsou schopné reagovat na změny klimatu, úbytku biotopů nebo fragmentaci krajiny. Takové informace mohou ochranářům pomoci při plánování péče o ohrožené druhy, při jejich přemisťování na nové lokality nebo při obnově zaniklých populací.
Workshop propojí odborníky, kteří se věnují výzkumu genomů, s těmi, kteří výsledky potřebují využít přímo v ochraně přírody. Účastníci představí nejnovější poznatky z oblasti ochranářské genomiky a společně budou hledat způsoby, jak je převést do praxe. Jedním z hlavních témat bude také otázka, jaké genetické informace ochranáři skutečně potřebují a jak je získávat. Diskutovat se bude například o vhodném odběru vzorků a o možnostech zavedení genetického monitoringu hmyzu v České republice i dalších evropských zemích.
Workshopu se zúčastní přibližně 40 vědců, pracovníků ochrany přírody a zástupců nevládních organizací ze 13 evropských zemí. Součástí programu bude také terénní exkurze do Chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Kontakt:
RNDr. Pável Matos, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
pavel.matos@entu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

Na snímku je otakárek fenyklový. Iniciativa 10kLepGenomes si klade za cíl získat deset tisíc genomů evropských druhů motýlů a můr a využít tato data pro ochranu přírodní rozmanitosti.
FOTO: Pixabay
Přečtěte si také
- Jak může vypadat Česko v roce 2100?
- Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
- Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
- Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
- Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
- Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
- Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
- Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni
- Století rozdělený Bolzanův odkaz bude digitálně dostupný na jednom místě
- Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie z Akademie věd prověří oční kapky
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.