Zahlavi

Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic

28. 04. 2026

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří svou činností zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje už od roku 2007 a upozorňuje tak na jejich práci, která je pro chod ústavů nepostradatelná.

„Vysoký počet letošních nominovaných ukazuje, jak hluboce si jejich práce cení kolegové i ředitelé ústavů,“ zdůraznil Radomír Pánek. „Je zkrátka důležité vědět, že se máme o koho opřít a že vše funguje, jak má. Nic z toho nebereme jako samozřejmost.“ Podle něj to dokládá i fakt, že se předávání letos kvůli vysokému počtu oceněných koná ve dvou samostatných ceremoniálech.

Na prvním z nich byli mezi laureáty zástupci všech tří vědních oblastí i Střediska společných činností AV ČR a Kanceláře Akademie věd ČR. Děkovné listy jim předal Radomír Pánek společně s místopředsedy instituce.

Laureáti děkovných listů (27. dubna 2026):

Irena Smolíková – Astronomický ústav

Kateřina Soldánová – Astronomický ústav

Blanka Čemusová – Ústav fotoniky a elektroniky

Petr Zacharov – Ústav fyziky atmosféry

Jan Šarlej – Ústav přístrojové techniky

Bedřich Švácha – Ústav státu a práva

Iveta Klašková – Biofyzikální ústav

Lucie Trajhanová – Fyziologický ústav

Daniela Šálková – Fyziologický ústav

Jana Pospíšilová – Ústav experimentální botaniky

Josef Bartoněk – Ústav experimentální botaniky

Jitka Prokopová – Ústav výzkumu globální změny

Jaroslava Šupolíková – Ústav živočišné fyziologie a genetiky

Lenka Katolická – Archeologický ústav, Brno

Ivana Herglová – Archeologický ústav, Praha

Jana Pánková – Ústav dějin umění

Hana Filiačová – Kancelář Akademie věd ČR

Dagmar Zouharová – Středisko společných činností

Jana Šrotová – Středisko společných činností

Jiří Padevět – Středisko společných činností

Václav Beránek – Biofyzikální ústav

Libuše Kombercová – Archeologický ústav, Praha

Kristina Rexová – Historický ústav

Miroslav Vopička – Ústav termomechaniky

Více informací o děkovných listech naleznete zde.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

untitled-3194

untitled-3194

untitled-3223

untitled-3223

untitled-3244

untitled-3244

untitled-3267

untitled-3267

untitled-3285

untitled-3285

untitled-3300

untitled-3300

untitled-3315

untitled-3315

untitled-3334

untitled-3334

untitled-3350

untitled-3350

untitled-3369

untitled-3369

untitled-3385

untitled-3385

untitled-3399

untitled-3399

untitled-3414

untitled-3414

untitled-3426

untitled-3426

untitled-3440

untitled-3440

untitled-3457

untitled-3457

untitled-3471

untitled-3471

untitled-3488

untitled-3488

untitled-3503

untitled-3503

untitled-3518

untitled-3518

untitled-3534

untitled-3551

untitled-3573

untitled-3579

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce