PODCAST: Vánoční speciál o kaprovi na černo a hlemýždích na štědrovečerní tabuli
21. 12. 2021
Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě a kdy se podával kapr s knedlíkem. Podíváme se i na to, jak sváteční stolování ovlivnily válečné konflikty nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát.
V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úryvky lidových koled v podání Domažlické dudácké muziky, která s jejich použitím laskavě souhlasila.
Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- PODCAST: Co o materiálech prozrazuje zvuk? Odpovídá fyzik Hanuš Seiner
- PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Heyrovského ústav AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.