FOTO: Otřesy ve Staré Boleslavi. Jak se měří technická seismicita v kostele

14. 05. 2021

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi „praská ve švech“ obrazně při každé svatováclavské pouti. Nakolik ale praská doslova? Kostel stojí u hlavní silnice a nedaleko autobusového nádraží. Jestli má na jeho konstrukci vliv okolní doprava, zjišťují vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Před dveřmi baziliky vítá novinářskou návštěvu Shota Urushadze, vedoucí Centra experimentální mechaniky, které spadá pod pražský Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Cílem vědců je prozkoumat vliv tzv. technické seismicity na historické stavby, jejímž zdrojem může být okolní silniční doprava.

Aby zjistili frekvenci a sílu otřesů, instalují odborníci na několik míst baziliky měřicí přístroje. Jde o velmi citlivé akcelerometry, snímače zrychlení, které zachycují i neznatelné pohyby stavby.

Měřiče umisťují na podlahu i do podzemí. Vchod do krypty je označen zábranou, aby do ní někdo nespadl.

Shota Urushadze právě sestupuje dolů do krypty, aby zkontroloval měřicí zařízení. Fotografii přímo z krypty nezveřejňujeme z piety k pohřbeným, kteří v ní již tři sta let spočívají.

Následně raději stoupáme o pár pater výš, až pod střechu.

Posledních pár schodů a budeme tam. Kostel je nově zrekonstruovaný a podkrovní prostory jsou skvěle osvětlené.

Nahoře pod střechou už mají vědci nachystané kufříky s množstvím nejrůznějších kabelů a pomůcek k připevnění měřicích zařízení.

Na rubu klenby baziliky stojí Jan Bayer, jeden z mužů, kteří instalují akcelerometry.

Snímače pohybů jsou na třech místech – na podlaze kostela, v kryptě pod kostelem a nahoře na vrchní straně kleneb (na snímku).

Celý kostel prošel v letech 1995–2014 nákladnou rekonstrukcí v rámci Programu záchrany architektonického dědictví.

Shota Urushadze s kolegou Ondřejem Válou řeší správné napojení měřičů na počítač, který bude přijímat naměřená data.

Podlahu „zdobí“ množství nejrůznějších kabelů.

Zatímco vědci instalují a kontrolují měřicí zařízení, redaktorka hledá v poněkud strohých prostorách jakoukoli zajímavost. Třeba kousek barokní střešní tašky položený v koutě podkroví.

Zespodu jsou klenby kostela krásné a zdobné, svrchu obyčejné cihlové. Na jedné z nich spočívá akcelerometr, jehož umístění zrovna kontroluje Jan Bayer.

Akcelerometr je potřeba vyrovnat na stabilní rovné místo.

Vědecká práce vyžaduje nejen soustředění u počítače, ale také určitou fyzickou zdatnost.

„Měření proběhne ve dvou večerech – je nutné zamezit pohybu většího počtu osob po kostele, protože citlivé přístroje zaznamenávají všechny vibrace, tedy i chůzi,“ říká Shota Urushadze.

Data jsou ve formě čísel a křivek, které zaznamenávají vibrace ze všech pohybů v budově. Výsledky a další měření budou následně vědci zpracovávat několik měsíců.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

FOTO: Otřesy ve Staré Boleslavi. Jak se měří technická seismicita v kostele

Před dveřmi baziliky vítá novinářskou návštěvu Shota Urushadze, vedoucí Centra experimentální mechaniky, které spadá pod pražský Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Cílem vědců je prozkoumat vliv tzv. technické seismicity na historické stavby, jejímž zdrojem může být okolní silniční doprava.

Aby zjistili frekvenci a sílu otřesů, instalují odborníci na několik míst baziliky měřicí přístroje. Jde o velmi citlivé akcelerometry, snímače zrychlení, které zachycují i neznatelné pohyby stavby.

Měřiče umisťují na podlahu i do podzemí. Vchod do krypty je označen zábranou, aby do ní někdo nespadl.

Shota Urushadze právě sestupuje dolů do krypty, aby zkontroloval měřicí zařízení. Fotografii přímo z krypty nezveřejňujeme z piety k pohřbeným, kteří v ní již tři sta let spočívají.

Následně raději stoupáme o pár pater výš, až pod střechu.

Posledních pár schodů a budeme tam. Kostel je nově zrekonstruovaný a podkrovní prostory jsou skvěle osvětlené.

Nahoře pod střechou už mají vědci nachystané kufříky s množstvím nejrůznějších kabelů a pomůcek k připevnění měřicích zařízení.

Na rubu klenby baziliky stojí Jan Bayer, jeden z mužů, kteří instalují akcelerometry.

Snímače pohybů jsou na třech místech – na podlaze kostela, v kryptě pod kostelem a nahoře na vrchní straně kleneb (na snímku).

Celý kostel prošel v letech 1995–2014 nákladnou rekonstrukcí v rámci Programu záchrany architektonického dědictví.

Shota Urushadze s kolegou Ondřejem Válou řeší správné napojení měřičů na počítač, který bude přijímat naměřená data.

Podlahu „zdobí“ množství nejrůznějších kabelů.

Zatímco vědci instalují a kontrolují měřicí zařízení, redaktorka hledá v poněkud strohých prostorách jakoukoli zajímavost. Třeba kousek barokní střešní tašky položený v koutě podkroví.

Zespodu jsou klenby kostela krásné a zdobné, svrchu obyčejné cihlové. Na jedné z nich spočívá akcelerometr, jehož umístění zrovna kontroluje Jan Bayer.

Tentýž detail z druhé strany

Akcelerometr je potřeba vyrovnat na stabilní rovné místo.

Vědecká práce vyžaduje nejen soustředění u počítače, ale také určitou fyzickou zdatnost.

„Měření proběhne ve dvou večerech – je nutné zamezit pohybu většího počtu osob po kostele, protože citlivé přístroje zaznamenávají všechny vibrace, tedy i chůzi,“ říká Shota Urushadze.

Data jsou ve formě čísel a křivek, které zaznamenávají vibrace ze všech pohybů v budově. Výsledky a další měření budou následně vědci zpracovávat několik měsíců.

V bazilice vědci měřili už v roce 2018. Tehdy byla na budově kostela patrná trhlina přes celou její délku.

Sestupujeme dolů, naše návštěva v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi se blíží k závěru.

Důležitý je dlouhodobý monitoring. Odborníci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se proto na místo vracejí opakovaně, provádějí měření a analyzují výsledky.

Text: Leona Matušková, foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter