Covid-19 a racionalita: pandemie v kontextu vědních oborů

Pandemie dopadá na většinu aspektů života. Její vliv pociťujeme nejen na našem zdraví, ale také v uvažování. „Každý si musíme vystavět svou imunitu. Nejen tu fyzickou, ale také imunitu myšlení,“ zaznělo od Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR na mezioborové konferenci Racionální přístupy ke covidu-19 napříč disciplínami. Unikátním pohledem svého oboru na pandemii přispěla řada dalších vědců z AV ČR.

V současnosti sledujeme ztrátu schopnosti rozlišovat mezi správnými a špatnými názory. Nesprávné myšlení, utvrzené ve svých názorech, je nejen v období pandemie nebezpečné. „Ideálem je rozumný člověk, který je zároveň ctnostný. Nebojí se vzdělávat a poučit. Přiznat, že se mýlil,“ poznamenal filozof David Černý, jeden z organizátorů konference. Podle něj je potřeba hledat autoritu u skutečných odborníků. Pozvání pohovořit o pandemii z pohledu své vědní disciplíny přijalo čtrnáct z nich.

Onemocnění s rodokmenem
Každé onemocnění má za sebou dlouhou historii. Vědci jsou schopni evoluci virů sledovat zpět, do hluboké minulosti, a popsat, jakými změnami patogeny procházely. Viroložka Ruth Tachezy z výzkumného centra BIOCEV dlouhé dějiny onemocnění SARS-CoV-2 zařadila do širšího kontextu rodiny koronavirů.

Společný předek koronavirů poprvé infikoval člověka asi před deseti tisíci lety, tedy kolem roku 8 000 př. n. l. Viry z této rozvětvené rodiny necílí pouze na člověka, ale ve většině případů infikují užitková zvířata jako skot nebo selata. Mezi hostitele patří také kočky a hlodavci. Právě z těchto zvířat koronavirus už v minulosti několikrát přeskočil na člověka. V roce 2002 se v Číně například objevila nákaza, později označená SARS-CoV. Ta se rozšířila do necelé třicítky zemí, infikovala na 8435 lidí a se smrtností asi 10 % jí podehlo na 774 nakažených. O dva roky později, v roce 2004, byla zcela zastavena.

Evoluce nemocí je velmi dynamická. „Nemůžeme dnes s jistotou říct, jaký vývoj měly koronaviry v minulosti,“ poznamenala Ruth Tachezy. „Většina z nich jsou ale dnes již neškodné nebo způsobují jen mírná onemocnění.“

Viroložka Ruth Tachezy během své přenášky pojmenované Biologie viru SARS-CoV-2.

Genetické mapování a odkrývání minulosti koronavirů umožňuje předvídat potenciální zdroje dalších nákaz a variant ve světovém měřítku. Jde především o hustě osídlené oblasti světa, například Indii, Čínu, západní pobřeží Afriky či východní Evropu. Rizikovými jsou také regiony, ve kterých lidská činnost přímo zasahuje do chodu přírody, kde se civilizace stýká s divočinou. Jde o regiony, kde dochází k intenzivnímu odlesňování a následnému zakládání zemědělství.

Pandemie jako společenská katastrofa
Odlišným pohledem na dopad onemocnění na společnost přispěl psychiatr Jan Vevera z Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni. Ten o pandemii hovořil jako o katastrofě, která má dalekosáhlé následky. Společenská odpověď na libovolnou katastrofu dle něj zahrnuje specifické fáze. První je fáze přípravy, která v případě covidu-19 trvala od období prvních zpráv o šíření až k prvním nakaženým.

Následuje fáze přímého dopadu. Zde musí společnost rychle jednat, rozhodovat a prokázat schopnost delšího plánování pro zvládnutí kalamity. Pak přichází heroická fáze definovaná velkými činy, třeba v podobě darů etanolu od výrobců alkoholu, ze kterých se v první vlně covidu-19 vyráběla dezinfekce. Ve fázi idylické společností prochází vlna pospolitosti a sounáležitosti, šily se roušky, pořádaly sbírky. Poslední a nejdelší je fáze deziluze. Během ní nastupuje frustrace, hledání viníků a nejsilněji se šíří konspirační teorie.

Jan Vevera z Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni přednášel na téma psychologických a psychiatrických aspektů katastrof.

Podle Jana Vevery česká společnost prochází stejnými fázemi i kvůli válce na Ukrajině. I přes současnou atmosféru sounáležitosti a pomoci se již začínají objevovat tendence, které zpochybňují potřebu pomoci uprchlíkům. „Společnost se i v tomto případě brzy dostane do fáze deziluze, kterou tak dobře známe i z pandemie,“ varoval posluchače a poukázal na nebezpečnou korelaci s blížící se jarní vlnou onemocnění covid-19. „Nesmíme tento očekávaný nárůst v počtu nakažených klást za vinu někomu jinému, ani lidem prchajícím před válkou,“ doplnil ho evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Covid-19 z různých úhlů pohledu
Na mnohé další a často opomíjené aspekty pandemie se během konference pořádané pod záštitou Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice zaměřili experti z oblastí přírodních i společenských věd. Věnovali se dopadům nemoci na psychické zdraví i sociální chování. Tématem byly také dezinformace a hoaxy a hrozby, které pramení z jejich šíření.

Více o programu, řečnících i jednotlivých tématech najdete na stránkách konference.

Více o onemocnění covid-19 se můžete dozvědět zde:

Matematikou proti covidu. Jak se modeluje vývoj pandemie.
Přehled: Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19
Přehledně: Omicron a nejznámější mutace viru SARS-CoV-2 v České republice
Přehledně: typy vakcín proti covidu-19, jejich fungování a účinnost
Lifestyle, mýtus, hybridní válka: konspirační teorie v současném bádání

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty