Zahlavi

Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou

07. 09. 2026

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

„S paní komisařkou jsme se shodli, že bez špičkové vědy a výzkumu si Evropa svou globální konkurenceschopnost neudrží. Hovořili jsme proto nejen o významu a odpovídajícím financování programu Horizont, ale také o tom, jak lépe převádět evropskou vědeckou excelenci do technologií, inovací a společenského dopadu,“ řekl po jednání předseda AV ČR Radomír Pánek. „Diskutovali jsme rovněž o konkrétních možnostech, jak k tomuto cíli může aktivně přispět Akademie věd České republiky,“ dodal.

Za Akademii věd ČR se schůzky zúčastnili také místopředseda Ondřej Beránek, člen Akademické rady Petr Baldrian, ředitelka odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Julie Smilnická a zástupci kabinetu komisařky pro začínající podniky, výzkum a inovace.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce