Zahlavi

A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě

10. 09. 2026

V kostní dřeni zabydlené kmenové buňky dávají jako pomyslné matky život miliardám potomků. Jedněmi z nich jsou červené krvinky přenášející kyslík. Co se s lidským tělem děje, když jich je příliš mnoho? Tekutina, která nám koluje v žilách, fascinuje nejen lidi, velkým lákadlem je i pro některá zvířata. Slouží jim totiž jako potrava. Čím krvesaví živočichové zasáhli do dějin medicíny? Nové vydání A / Magazínu je plné informací o životadárné krvi.

A / Magazín 3/2026
3/2026 (verze k listování)
3/2026 (verze ke stažení)

Hlavní téma se dělí do několika článků:

Krev: řečiště života (str. 18–27) Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší?

Horký pramen pod kůží (str. 28–29) Krve je několik druhů a ne vždy teče červená. Co o této klíčové tekutině možná nevíte?

Zvířata, co (nám) pijí krev (str. 30–37) Bývají otravní, někdy odporní a baží po krvi, která je plná bílkovin, energie a živin. Krvesaví tvorové nás děsí a fascinují zároveň. Čím zasáhli do dějin medicíny? A jak ke své démonické pověsti přišli vlci?

Výběr dalších článků:

Barokní instagram (str. 38–43) Erby místo profilovek, podpisy coby hashtagy a kresby suplující selfíčka. Památníky alba amicorum fungovaly jako sociální sítě raného novověku. Stačí nahlédnout.

Rozhovor: Půda nad zlato (str. 44–51) Veronika Jílková z Biologického centra AV ČR vyráží pro hrstky zeminy do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle ní mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá? A kvůli čemu se bioložka musela naučit střílet z kulovnice?

Bolzano. Znovunalezený poklad (str. 52–57) Čech, Němec, Rakušan nebo Ital? Kazatel, filozof či matematik? Tím vším byl Pražan Bernard Bolzano. Nově budou všechna jeho díla online.

Hvězdný Ondřejov (str. 58–63) V malebném Ladově kraji, pár desítek kilometrů jihovýchodně od české metropole sídlí Astronomický ústav AV ČR. Jak vznikla místní observatoř, která napomáhá při studiu hvězd i dalších vesmírných objektů, a jaké přístrojové skvosty tu vědci využívají?

V hlavní roli trhlina (str. 64–69) Beton bez prasklin není betonem – jsou jeho přirozenou součástí. Problém nastává, když se zvětšují a propouštějí vlhkost a soli k ocelové výztuži. Pak hrozí velké katastrofy.



A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Chcete každé jeho vydání dostat přímo do schránky? Napište si o předplatné zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.


Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce